Z Kohna se stal Kende. I tak ale židovská rodina přišla o firmy a většina členů zahynula v koncentračních táborech
Filip, Josef a Vilém Kohnovi byli židovští obchodníci působící na Pražské třídě, později v Prokišově ulici v Českých Budějovicích. V roce 1911 založili Jihočeskou továrnu na čištění peří, jejíž dvě pobočky pak do roku 1937 provozovali také ve Vídni a v Berlíně.
V září 1920 inicioval Vilém Kohn u pražské zemské správy politické změnu svého příjmení na Kende. Úřad mu po roce vyhověl a nové příjmení přešlo na jeho ženu Valérii, syna Viktora a poté i na ostatní členy rodiny.
Začátkem roku 1940 uplatnili nacisté na kendeovském majetku arizační zákony. Vnucenou správu jejich firmy vykonával českobudějovický továrník Gustav Stabernak, ale jen něco přes rok. Poté ji získali vídeňští obchodníci Aigner a Unterberger.
Většina Kendeových zahynula v koncentračních táborech. Jedním z přeživších byl Rudolf, hudební skladatel, který používal pro změnu pseudonym Bedřich Konša.
Kendeové roku 1924 zakoupili historizující vilu v českobudějovické Otakarově ulici, předloni vyhlášenou za památkově chráněný objekt.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
