V místě zvaném Kamenná věž sídlili lidé už v době kamenné. Kdo vykopal mohutné příkopy, se ale stále neví
Na vyvýšeném hřbetu nad klidnou hladinou římovské přehradní nádrže se nachází starobylé opevnění nazývané Kamenná věž. Dojdeme sem pohodlnou procházkou z Velešína za půl hodiny. Úzký hřbet přetíná čtveřice příkopů a za nimi se tyčí výrazný pahorek.
Komu ale opevněné místo sloužilo a kdy vzniklo? Historikové a archeologové za posledních sto let přišli postupně s několika teoriemi.
Podle Braniše šlo o součást sousedního slovanského hradiště, podle Dubského tu mohlo být předsunuté opevnění hradu Velešína. Anebo hrádek, který Velešínu předcházel. Anebo s Velešínem současný, ale v majetku konkurenčního šlechtického rodu. Možná také hrádek chránící dávno zaniklé obchodní cesty.
Nejnovější archeologický výzkum otázky nezodpověděl, naopak přinesl nové. Bylo zjištěno, že tady lidé sídlili dokonce už v době kamenné a zejména v době bronzové a železné. A znovu ve středověku.
Kdo a kdy vykopal příkopy, tedy pořád nevíme. Výzkum také neodhalil žádné základy zděné stavby. Pokud na pahorku zvaném Kamenná věž skutečně stávala nějaká věž, byla nejspíš dřevěná.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Když se podíváte ze správného úhlu na skalisko u stezky na Kraví horu, spatříte Napoleonovu hlavu
V Novohradských horách najdeme nespočet různých skalních útvarů, mnohdy bizarních. Jeden z nejvýraznějších se tradičně, už minimálně sto let, nazývá Napoleonova hlava.
-
Pokus nahradit koněspřežku volospřežkou nevyšel. Voli byli málo učenliví, pomalí a nemotorní
Jihočeši jsou právem hrdí na první kontinentální železnici, která v 19. století spojila Budějovice s Lincem. Zřízení koněspřežky urychlilo a zlevnilo přepravu zboží a osob.
-
V lese Krkáček na Táborsku se za druhé světové války skrývali odbojáři, vybudovali tu dva bunkry
Na severním Táborsku, při samé hranici Jihočeského a Středočeského kraje se kousek od městyse Borotína nachází les Krkáček a stejnojmenný vrchol vysoký 582 metrů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
