Pokus nahradit koněspřežku volospřežkou nevyšel. Voli byli málo učenliví, pomalí a nemotorní
Jihočeši jsou právem hrdí na první kontinentální železnici, která v 19. století spojila České Budějovice s Lincem. Zřízení koněspřežky urychlilo a zlevnilo přepravu zboží a osob, o tom není pochyb.
Ze vzpomínek pasažérů známe i některé úsměvné příhody. Na dráze se občas kradly železné kolejnice, a tak se mohlo stát, že vlak musel projet třeba několikametrovým úsekem bez kolejí.
A co když se na trati nedopatřením potkaly dvě protijedoucí soupravy? Přednost měl v takovém případě těžší nákladní vlak. Cestující museli vystoupit a vlastníma rukama osobní vagón poodnést. Druhá souprava projela, pasažéři usadili vůz zpět na koleje a mohlo se pokračovat.
Odměnou byly v Bujanově vyhlášené koláče, které se ve stanici prodávaly do vlaku. Na rakouské straně, když byla sezóna lesních jahod, mohl kočí na chvíli zastavit a cestující si natrhali pár chutných plodů do dlaní.
A malá kuriozita na závěr. Roku 1846 byl učiněn pokus zapřáhnout místo koní volský potah. Jenže voli se ukázali jako málo učenliví, pomalí, nemotorní a neřiditelní. Lekali se lidí, deštníků a jiných věcí. Občas vybočili z trati, a tak je vozka musel krotit. V zápřahu proto zůstali ušlechtilejší koně, a nemůžeme se tedy chlubit první evropskou volospřežkou.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
