Až k Heydrichově autu se parašutisté dostali díky učiteli z jižních Čech. Po atentátu si pro něj přišlo gestapo
Střelba, hluk a německé povely. To byly poslední zvuky, které ve svém životě slyšel Jan Zelenka Hajský. Když do bytu rodiny Zelenkových v Praze vniklo gestapo, rozkousl kapsli s kyanidem. Zemřel tak výrazný pomocník skupiny Anthropoid.
Životní příběh Jana Zelenky ale začal v jižních Čechách. „Narodil se 3. března 1895 v Kamenném Újezdě u Českých Budějovic, v domě číslo popisné 19 U Klavíků, v rodině řídícího učitele,“ říká místostarosta Kamenného Újezda Roman Lavička.
Do práce to měl jeho otec jen přes ulici, protože dům, ve kterém tehdy Zelenkovi bydleli, stál takřka naproti dnešnímu objektu zvanému Stará škola.
Jak doplňuje archivář Jiří Cukr, rodina však v Kamenném újezdě dlouho nežila. Otec coby učitel musel na jiné místo. „Zprvu byl přeložen do Chlumce, což je osada u obce Olešník nedaleko Hluboké nad Vltavou, kde působil dva roky. V roce 1902 se rodina přestěhovala do Zborova,“ vypráví.
Jan Zelenka mladší, tedy pozdější Hajský, po absolvoval obecnou školu ve Zborově a poté začal docházet za dalším vzděláním do Českých Budějovic. V dalších letech jeho stopy z archivních záznamů mizí. V roce 1922 se oženil s o šest let mladší Františkou Hoffmannovou.
V dubnu 1927 nastoupil na sever republiky jako řídící učitel při menšinové státní škole v Dolním Háji u Duchcova. Od toho pak odvodil jedno ze svých jmen používaných jako krycí v odboji. Známý byl například jako Strejda, Řehoř, Říha nebo Hajský, či spíše Hájský. Poté, co Němci zabrali pohraničí, se odstěhoval do Prahy a tam se zapojil do odboje.
Pomoc při přípravě atentátu
Zelenkova pomoc při přípravách útoku na říšského protektora Reinharda Heydricha, k němuž došlo 27. května 1942, byla zásadní. Podle archivních záznamů, které zveřejnil badatel Jaroslav Čvančara, kontaktoval Jan Zelenka Hajský svého bývalého žáka Františka Šafaříka, kterého učil už začátkem 20. let. Šafařík byl totiž za protektorátu zaměstnaný u hospodářské správy na Pražském hradě.
Čtěte také
Díky jeho informacím mohli jak Zelenka, tak parašutisté Jozef Gabčík a Jan Kubiš z výsadku Anthropoid začít sestavovat možnosti, kde a jak Reinharda Heydricha zlikvidovat. Získali přesný popis protektorova auta, věděli, kdo s ním jezdí, a hlavně znali časy odjezdů a příjezdů. Jan Kubiš se také díky tomuto propojení dostal několikrát až do prostor technického zázemí a správy Hradu, kde si Heydrichovo auto i prohlížel.
Parašutisté hledali místo vhodné pro atentát. Jednou z možností byla velmi známá zatáčka v Nerudově ulici lomící se přímo k Hradu, také uvažovali o serpentinách u libockého hřbitova, kudy Heydrich někdy jezdíval na letiště. Nakonec ale tyto varianty zavrhli kvůli ztíženým možnostem úniku.
Útok na Heydricha nakonec výsadkáři provedli při jeho cestě z Panenských Břežan Kirchmayerovou třídou v zatáčce do ulice V Holešovičkách.
Pro Jana Zelenku Hajského si gestapo přišlo 17. června 1942, tedy den před obklíčením parašutistů v pravoslavném chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici. Hajský rozkousl kapsli s jedem, jeho žena Františka to nestihla a byla zastřelena 24. října v Mauthaussenu. Syn, septimán Jan Milíč Hajský, zemřel ve stejný den jako jeho otec. Když se ve škole dozvěděl, co se stalo doma, také rozkousl připravenou kapsli s kyanidem.
Související
-
Karel Čurda – příběh velké zrady. Proč po atentátu na Heydricha udal své kamarády i další lidi?
Karel Čurda, rodák z Třeboňska, je zapsán jediným slovem – zrádce. V červnu 1942 dobrovolně navštívil úřadovnu gestapa a řekl všechno, co věděl o atentátu na Heydricha.
-
Heydrich dostal protektorát jako svoje pískoviště na hraní. Měl zpracovat národ, připomíná historik
Atentát na protektora Heydricha provedli výsadkáři Kubiš a Gabčík 27. května 1942. O událostech, které předcházely i následovaly, napsal Dalibor Vácha knihu Smrt na kůru.
-
Jihočeši popravení nacisty skončili v rybníce Vítek. Jejich popel sypali ze známého mostu
Historický most přes rybník Vítek u Třeboně je známý z filmů, například v pohádce Byl jednou jeden král z něj sypali sůl. Váže se k němu ale i jedno válečné tajemství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.