Jedna z nejstarších českých obor byla v Ledenicích na Českobudějovicku. Zbyl po ní jen název ulice
Nejstarší lovecké obory si zakládali panovníci a příslušníci nejvýznamnějších šlechtických rodů už ve 13. a 14. století. V českých zemích to byla například královská obora v Praze nebo obora u západočeského Lokte. Mezi nejstarší obory v Čechách počítáme také tu v jihočeských Ledenicích, která patřila pánům z Landštejna.
Členové tohoto rodu, jedné z větví Vítkovců, zastávali čelné úřednické funkce u dvora Karla IV., například Vítek z Landštejna byl nejvyšším komorníkem.
O existenci ledenické obory se dozvídáme z listiny sepsané 3. srpna 1376, která právně zafixovala směnu majetku mezi zmíněným Vítkem z Landštejna a farářem Ondřejem. Obora se podle textu listiny nacházela pod ledenickým hradem, byla ohrazena a chovali se v ní jeleni, laně, srny a jiná chovná zvěř. Nějakou dobu předtím již tedy musela existovat.
Zanikla společně s hradem za husitských válek, proto se po ní v Ledenicích žádné přímé zbytky nezachovaly. V městečku alespoň najdeme ulici s názvem Na Oborách a také ulici s názvem Hrad, které dávnou středověkou minulost připomínají. Součástí obory snad mohly být i některé ledenické rybníky.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Lovit ryby z řeky Malše u vesnice Plav na Českobudějovicku mohl po staletí pouze jediný selský rod
Obec Plav, nazývaná původně Plavo, je starobylá vesnice ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic v sousedství Doudleb. Pravěké osídlení dokazují mohyly.
-
Lidé se několikrát snažili pěstovat vinou révu na jihu Čech. Nejdéle vydržela vinice na Hluboké
Jestliže jižní Čechy něčím rozhodně nejsou, pak vinařským krajem. Chybí jim vhodná půda a podnebí. Ale v minulosti se tady lidé o pěstování vinné révy pokoušeli.
-
Pro odchov lososů vzniklo v Čechách 30 umělých líhní, polovina z nich byla na Šumavě a v Pošumaví
Lososi se dříve vyskytovali v horních tocích Vltavy a Otavy a patřili k žádaným pochoutkám. Když začali z řek mizet, přišel vědec Antonín Frič s nápadem zřídit umělé líhně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
