Lidé se několikrát snažili pěstovat vinou révu na jihu Čech. Nejdéle vydržela vinice pánů z Hradce na Hluboké
Jestliže jižní Čechy něčím rozhodně nejsou, pak vinařským krajem. Chybí jim vhodná půda, podnebí a dostatek sluníčka. Ale v minulosti se tady lidé o pěstování vinné révy pokoušeli, zejména v klimaticky příznivějších obdobích 16. století.
Vinice se nacházely například v Českém Krumlově, o čemž svědčí název jedné části města Na Tramíně. Nedaleko kláštera v Milevsku se také říká Na Vinicích, patrně se tu pěstovalo víno pro premonstráty. Roku 1559 nechal Vilém z Rožmberka vysázet révu u Soběslavi, ale nedařilo se jí.
Možná vůbec nejdéle, přinejmenším čtyřicet let, fungovala vinice pánů z Hradce na Hluboké. Poprvé je uváděna v roce 1562. Měla celkem dobré podmínky – prosluněný jižní svah a suchou půdu. V letech 1592 až 1595 kolem ní italský stavitel Jakub vybudoval novou ohradní zeď dlouhou 1900 metrů a domek pro vinaře.
Víno však stačilo sotva pro potřebu hlubockého zámku a ještě se muselo přikupovat. Navíc se v Evropě ochlazovalo a roku 1613 už bylo tak chladné klima, že například víno v Českém Krumlově nestihlo vůbec dozrát.
Vinice na Hluboké zanikla počátkem třicetileté války a nová vrchnost přeměnila obezděný pozemek na daňčí oboru.
K dávné tradici se město Hluboká nad Vltavou přihlásilo v roce 2005, kdy na svahu pod zámkem založilo novou vinici, spíše jako atraktivitu pro turisty.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
