V krčmě U Kokota se scházeli lapkové, Kokotem se nazývala i předsunutá hranolovitá věž hradu Choustník
Hanlivě vyznívající podstatné jméno kokot znamenalo u našich prapředků kohouta, ale přeneseně i to, čím se mnozí nelichotivě častují ještě dnes. Přesto se s tímto názvem můžeme na jihu setkat i v místním pojmenování, a to dobře čtyřikrát.
Začněme Kokotínem, v lesích ukrytou, 635 metrů nad mořem ležící myslivnou pod Spáleným vrchem západně od Zlaté Koruny na Českokrumlovsku. Obývali ji schwarzenberští knížecí hajní. Ve druhé polovině 18. století to byly lesnické rodiny Vojtěcha Hůlky a Matyáše Foučka. Nedaleko odtud se nachází i obnovená zděná kaplička.
Od hájovny je odvozeno další jméno, které nese asi pět kilometrů dlouhý Kokotínský potok. Ten pramení pod Kletí, kterou zároveň odvodňuje, a pod Plešovicemi se vlévá do Vltavy.
Kokotem se nazývala i předsunutá hranolovitá věž hradu Choustník na Táborsku, z níž se k dnešku dochovaly pouze ruiny.
A nakonec bývala na jihu Čech i jistá krčma U Kokota, která je zaznamenána už k roku 1423 v Tučapech. Scházívali se v ní lapkové, kteří loupili v kraji mezi Táborem a Budějovicemi.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
