Silné zemětřesení zasáhlo jižní Čechy v roce 1590. Chvěly se domy, praskalo sklo a zvony se samy rozezněly
Jižní Čechy jsou v mnoha ohledech klidný kraj, a tak i otřesy země jsou tu vzácné. Výjimečnou událostí bylo zemětřesení 7. března 2024 u Mirotic na Písecku, které pocítili obyvatelé v širokém okolí. Jedno z největších v minulosti přišlo v roce 1590.
V sobotu 15. září 1590 se nejprve země otřásla dvakrát pozdě odpoledne, ale dva až tři mnohem silnější otřesy nastaly někdy kolem čtvrt na devět večer a později v noci.
V Soběslavi spadl kříž z věžičky špitálního kostelíka a na velké věži se sám od sebe rozezněl zvon, což je zaznamenáno také ve Vodňanech. V domech padala omítka a praskalo okenní sklo, lidi zachvátil velký strach. Nejvíce se ale báli strážní nahoře na soběslavské věži a s křikem běželi dolů.
Na hradě v Nových Hradech se zřítily jakési tesané kameny ve velké světnici a zdivo asi popraskalo natolik, že Rožmberkové pak už na svém starém novohradském sídle nepobývali.
Kronikáři v Českých Budějovicích zapsali, že v noci z 15. na 16. září 1590 se chvěly domy a věže, jako by chtěly spadnout, a obyvatel se zmocnila hrůza. Mnohem více škod ale tehdy vzniklo v Rakousích, neboť epicentrum zemětřesení leželo někde mezi Vídní a Sankt Pölten.
Následně vyšlo několik mravokárných knížek, jejichž autoři si zemětřesení vykládali jako Boží hněv nad lidskými hříchy, a někteří ho dokonce pokládali za předzvěst konce světa.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
