Silné zemětřesení zasáhlo jižní Čechy v roce 1590. Chvěly se domy, praskalo sklo a zvony se samy rozezněly
Jižní Čechy jsou v mnoha ohledech klidný kraj, a tak i otřesy země jsou tu vzácné. Výjimečnou událostí bylo zemětřesení 7. března 2024 u Mirotic na Písecku, které pocítili obyvatelé v širokém okolí. Jedno z největších v minulosti přišlo v roce 1590.
V sobotu 15. září 1590 se nejprve země otřásla dvakrát pozdě odpoledne, ale dva až tři mnohem silnější otřesy nastaly někdy kolem čtvrt na devět večer a později v noci.
V Soběslavi spadl kříž z věžičky špitálního kostelíka a na velké věži se sám od sebe rozezněl zvon, což je zaznamenáno také ve Vodňanech. V domech padala omítka a praskalo okenní sklo, lidi zachvátil velký strach. Nejvíce se ale báli strážní nahoře na soběslavské věži a s křikem běželi dolů.
Na hradě v Nových Hradech se zřítily jakési tesané kameny ve velké světnici a zdivo asi popraskalo natolik, že Rožmberkové pak už na svém starém novohradském sídle nepobývali.
Kronikáři v Českých Budějovicích zapsali, že v noci z 15. na 16. září 1590 se chvěly domy a věže, jako by chtěly spadnout, a obyvatel se zmocnila hrůza. Mnohem více škod ale tehdy vzniklo v Rakousích, neboť epicentrum zemětřesení leželo někde mezi Vídní a Sankt Pölten.
Následně vyšlo několik mravokárných knížek, jejichž autoři si zemětřesení vykládali jako Boží hněv nad lidskými hříchy, a někteří ho dokonce pokládali za předzvěst konce světa.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
„Jihočeské Pompeje“ zničil požár založený husity. Dnes na místě stojí Sezimovo Ústí
V jižních Čechách existovalo město dnes označované jako „jihočeské Pompeje“. Jeho zkázu, k níž došlo v březnu 1420, neměla na svědomí sopka, nýbrž výbuch husitské revoluce.
-
Lidé se několikrát snažili pěstovat vinou révu na jihu Čech. Nejdéle vydržela vinice na Hluboké
Jestliže jižní Čechy něčím rozhodně nejsou, pak vinařským krajem. Chybí jim vhodná půda a podnebí. Ale v minulosti se tady lidé o pěstování vinné révy pokoušeli.
-
„Přehradní mánie“ pohltila jižní Čechy na počátku 20. století. Každá obec chtěla mít svou přehradu
Koncem 19. století zasáhla jižní Čechy série velmi ničivých povodní. Pak se ve velké míře regulovaly řeky a vzniklo také neuvěřitelné množství projektů na stavbu přehrad.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
