„Jihočeské Pompeje“ zničil požár založený husity. Dnes na místě stojí Sezimovo Ústí
V jižních Čechách existovalo ve středověku město, které si v odborných kruzích vysloužilo označení „jihočeské Pompeje“. Jeho zkázu, k níž došlo 30. března 1420, však neměla na svědomí sopka, nýbrž výbuch husitské revoluce. Řeč je o městě Ústí, které vzniklo u soutoku Lužnice a Kozského potoka.
První písemná zpráva o Ústí pochází z roku 1250, kdy byl zmiňován tamní dominikánský klášter. Z dalších významných staveb v opevněném jádru města můžeme jmenovat kostel s farou, špitál a šlechtické sídlo jeho majitelů, jimiž byli páni z Ústí.
Slibnému rozvoji města učinila přítrž husitská revoluce. Město bylo na konci února 1420 dobyto husity, kteří se krátce nato přesunuli severněji a založili obec Hradiště hory Tábor. Aby se nedaleké Ústí nestalo opěrným bodem nepřátel, zničili jej husité požárem.
Lokalita zůstala neosídlena až do roku 1828, kdy zde byla založena osada Starý Tábor, v roce 1920 přejmenovaná na dnešní Sezimovo Ústí.
Od konce 19. století začaly v těchto místech systematické archeologické průzkumy, přičemž mezi archeology se vzhledem k okolnostem zániku a množství dochovaných nálezů rozšířilo pro středověké Ústí označení „jihočeské Pompeje“.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.