Na jihu Čech stálo asi deset větrných mlýnů. Zůstala jen zřícenina na kopci Větrák u Mladé Vožice
V jižních Čechách teče dost potoků a říček, takže se tu stavěly vodní mlýny, jichž v minulosti existovaly stovky. Přesto zde vzniklo i několik mlýnů na pohon větrem, konkrétně asi deset.
Zachoval se jeden jediný, a to pouze jako zřícenina. Najdeme ji na zalesněném vrcholu kopce s příhodným názvem Větrák nad Radvanovem nedaleko Mladé Vožice na Táborsku.
Mlýn nechala postavit majitelka radvanovského zámečku Anna Vamberová, která pověřila zhotovením projektu tesařského mistra Antonína Mrázka. Podle tohoto plánu mělo pohon zařízení zajišťovat větrné kolo se 36 úzkými lopatkami a celá střecha se mohla otáčet podle směru větru, přičemž nastavení do správné polohy napomáhalo velké ploché kormidlo.
Projekt byl schválen 22. května 1855, ale během stavby se podle něj úplně přesně nepostupovalo. Zřícenina se totiž od Mrázkova výkresu poněkud liší. Mlýn u Radvanova fungoval jen velmi krátce, zřejmě se jeho provoz nevyplatil.
A ty další jihočeské větrné mlýny? Nepatrné zbytky najdeme u Klisína na Milevsku a u Velíška na Kaplicku, beze stop zanikly „větřáky“ u Bratronic, Bzí, Českého Krumlova, Lišova, Miličína, Noskova či Rudolfova.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
V lese Krkáček na Táborsku se za druhé světové války skrývali odbojáři, vybudovali tu dva bunkry
Na severním Táborsku, při samé hranici Jihočeského a Středočeského kraje se kousek od městyse Borotína nachází les Krkáček a stejnojmenný vrchol vysoký 582 metrů.
-
V 18. století ještě oficiálně existoval Bechyňský kraj, pak ho rozdělili na Budějovický a Táborský
Jako Bechyňský kraj se označovala východní část jižních Čech, která až do poloviny 18. století tvořila oficiální správní celek. Západní část byla nazývána Prácheňskem.
-
Když se podíváte ze správného úhlu na skalisko u stezky na Kraví horu, spatříte Napoleonovu hlavu
V Novohradských horách najdeme nespočet různých skalních útvarů, mnohdy bizarních. Jeden z nejvýraznějších se tradičně, už minimálně sto let, nazývá Napoleonova hlava.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
