Milísko je zjemnělé označení města Milevsko. Odkud se lidový název vzal, ale není jasné
Mezi místa, která jsou v obecné paměti známá pod jiným, řekněme lidovým označením, patří také Milevsko na Písecku. Místní a lidé z okolí mu už několik desetiletí říkají poněkud zjemněle Milísko. O původu tohoto označení se před sto lety hojně psalo na stránkách regionálních novin.
Podle jedné verze se město a klášter ve středověku jmenovaly Milevice, z toho vzniklo Milévsko, Milívsko a následně Milísko. Změna písmene „é“ v „í“ není v češtině neobvyklá, připomeňme například dvojici slov mléko – mlíko.
Podle jiného výkladu je jméno Milísko odvozeno od slova Milířsko a souvisí s milíři, tedy jednoduchými zařízeními na výrobu dřevěného uhlí. Tuto teorii podporuje vyobrazení z roku 1602, kde je tamní klášter jmenován jako klášter milířský.
Někteří badatelé se pro změnu domnívali, že paralelní existence dvou jmen, tedy Milevsko a Milísko, souvisí s tím, že se dříve klášter údajně nazýval jinak než samotné město, nebo že vše vzniklo špatným čtením starých rukopisů a nápisů na pečetích.
Ať už je to s původem jména jakkoli, Milevsko zůstává Milískem.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
