Jihočeské ženy začaly v 19. století zdobit své oděvy rybími šupinami. Nahrazovaly tak drahé korálky a flitry
Výšivka rybí šupinou je starodávná technika zdobení textilií, která se používala na konci 19. století v národopisné oblasti Blat. Nezrodila se v jihočeském prostředí, ale přišla k nám pravděpodobně z Itálie nebo Německa, někdy v první polovině 19. století.
Původně tak byly zdobeny módní doplňky bohatých dam, například hedvábné kabelky. Není náhodou, že tato zdobná technika pronikla do lidového prostředí právě v kraji četných rybníků, hlavně na Třeboňsku. Na zástěrách a šněrovačkách šupiny nahrazovaly často finančně nedostupné korálky nebo flitry.
Výšivka rybí šupinou je na jihu Čech dosud udržována lidovými tvůrci, především paní Ludmilou Dominovou z Hluboké nad Vltavou, která se technice začala věnovat v sedmdesátých letech 20. století.
Tehdejší etnografové oživení této techniky kupodivu nedoporučovali, protože ji považovali za úpadkový způsob zdobení kroje. Díky paní Dominové se ale výšivka z rybích šupin proslavila a postupně dostala nejen na kroje, ale i na panenky, kabelky nebo polštáře.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
