Jihočeské ženy začaly v 19. století zdobit své oděvy rybími šupinami. Nahrazovaly tak drahé korálky a flitry
Výšivka rybí šupinou je starodávná technika zdobení textilií, která se používala na konci 19. století v národopisné oblasti Blat. Nezrodila se v jihočeském prostředí, ale přišla k nám pravděpodobně z Itálie nebo Německa, někdy v první polovině 19. století.
Původně tak byly zdobeny módní doplňky bohatých dam, například hedvábné kabelky. Není náhodou, že tato zdobná technika pronikla do lidového prostředí právě v kraji četných rybníků, hlavně na Třeboňsku. Na zástěrách a šněrovačkách šupiny nahrazovaly často finančně nedostupné korálky nebo flitry.
Výšivka rybí šupinou je na jihu Čech dosud udržována lidovými tvůrci, především paní Ludmilou Dominovou z Hluboké nad Vltavou, která se technice začala věnovat v sedmdesátých letech 20. století.
Tehdejší etnografové oživení této techniky kupodivu nedoporučovali, protože ji považovali za úpadkový způsob zdobení kroje. Díky paní Dominové se ale výšivka z rybích šupin proslavila a postupně dostala nejen na kroje, ale i na panenky, kabelky nebo polštáře.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Paličkování krajek v Sedlici bylo součástí roboty poddaných, pro výrobky přijížděli kupci až z Bavor
Město Sedlice se nachází na cestě mezi Blatnou a Strakonicemi a proslavilo se zejména paličkováním krajek. Jeho rozvoj lze písemně doložit v první polovině 18. století.
-
Spiritismus zasáhl na počátku 20. století i Doudlebsko. Místní ženy se bály vyjít večer ze světnice
Spiritismus, označovaný též jako duchověrectví, založil francouzský pedagog Allan Kardec, který v roce 1857 vydal knihu s názvem Kniha duchů. Ta se stala základem učení.
-
Obecní pastýř bydlel v pastoušce a lidem ze vsi pásl a hlídal stáda. Pomáhala mu prý čarovná hůl
Obecní pastýř, také nazývaný slouha, hrál důležitou roli v životě každé obce až do poloviny 19. století. Jeho úkolem bylo vést stádo dobytka, především ovcí, na pastvu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
