Montserrat je poutní místo ve Španělsku, ostrov v Karibiku, ale také kostel u jihočeských Slavonic
Nenápadný kostel nevšedního jména Montserrat stojí na stejnojmenném kopci u Slavonic, v nejvýchodnější části Jihočeského kraje na historickém území Moravy. Původní stavba tam vznikla v polovině 17. století a jejím stavebníkem byl Bartholomeus Tannazoll-Zill, rytíř a plukovník ve službách habsburských císařů Ferdinanda II. a Ferdinanda III.
Vykonal pěší pouť do významného španělského poutního místa Montserrat a po návratu se rozhodl postavit na svém panství kostelík nazvaný podle zahraničního vzoru.
Vedlo k němu široké schodiště, v okolí stávaly čtyři poustevny a šest kaplí, nic z toho však již vesměs neexistuje – buď zaniklo, nebo bylo upraveno k obytným účelům. Současná podoba kostela pochází ze šedesátých let 19. století.
Z okraje lesa jsou pěkné výhledy do krajiny, kde dominuje například obec Cizkrajov, v níž je pohřben zakladatel kostela Tannazoll-Zill. Dodejme, že Montserrat najdeme nejen ve Španělsku kousek od Barcelony a u Slavonic, ale je to také ostrov v Karibiku.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Architekt Pfeffermann, stavitel mnoha objektů v Budějovicích, úředně přijal ještě příjmení Záruba
Josef Pfeffermann se narodil roku 1869 do průměrné pražské rodiny. Tatínek byl krejčím, ale bavila ho politika, hlavně ta staročeská, což na synovi zanechalo silnou stopu.
-
Pivní hrnec je zvláštní skála u Františkova na Šumavě. Kdysi označovala hranici mezi panstvími
Pivní hrnec nehledejte v pivovaru. Je to zvláštní skalní útvar u šumavské osady Františkov. Stojí ve svahu údolí Teplé Vltavy nad silnicí spojující Kvildu a Borová Lada.
-
Ferdinand Vilém ze Schwarzenbergu se nezalekl smrtelné nákazy. Říká se mu Král moru
Na první pohled hrůzné slovní spojení „král moru“ má význam přesně opačný. Váže se na jednoho z příslušníků jihočeského rodu Schwarzenbergů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.