Extravagantní kněz Matěj Kozka z Rynárce uměl vzbudit rozruch, třeba bizarním způsobem dopravy

V 16. století, tedy v období reformace, se celá řada klášterů ocitla v existenční krizi. Mezi řeholníky upadala morálka, konventy se rozpadaly či postupně vymíraly, a některé z nich byly z těchto příčin zcela zrušeny. Podobný osud potkal v roce 1564 i klášter v Borovanech na Českobudějovicku, kde sídlil řád řeholních kanovníků svatého Augustina.

Krátce před zrušením v jeho čele stanul kněz Matěj Kozka z Rynárce, který byl znám svou nestálostí ve víře a extravagantním způsobem života. Kozka nebyl dobrý hospodář, vždyť borovanský klášter přivedl na pokraj ekonomického zhroucení a na faře v Suchdole nad Lužnicí, která se stala jeho posledním působištěm, po něm zůstala doslova „holá poustka“. Mezi lidmi však uměl vzbudit rozruch.

Jak uvádí rožmberský archivář Václav Březan, Kozka choval mnoho koz a jihočeskou krajinu brázdil na kozlím spřežení. Tímto bizarním způsobem dopravy později proslul, málo se však ví, že jej fascinovala i exotická zvířata.

Svého času u sebe přechovával paviána, kterého si bezpochyby velmi oblíbil. Když se s ním musel na začátku roku 1565 rozloučit a odevzdat jej Petru Vokovi z Rožmberka, byl z toho velmi zarmoucený.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat