Podobu města Blatná a zdejšího zámku ovlivnili dva architekti, kteří pracovali také na Pražském hradě

Největší audioportál na českém internetu

Blatná | Foto: Shutterstock

Dva architekti spjatí s Pražským hradem i jihočeskou Blatnou

Mezi osobnosti spjaté s Blatnou na Strakonicku patří rovněž dva architekti, kteří v různých dobách pracovali na Pražském hradě. Známějším z této dvojice je Benedikt Rejt, který žil na přelomu 15. a 16. století.

Na Pražském hradě dodnes udivuje například jeho Vladislavský sál nebo v Kutné Hoře chrám svaté Barbory, který byl pod jeho vedením stavebně dokončen. V prostoru jihozápadních Čech se Benedikt Rejt podílel na výstavbě opevnění hradů Švihov a Rabí.

A v Blatné? K tamnímu zámku přistavěl křídlo ve stylu na pomezí pozdní gotiky a rané renesance. Má špičaté arkýře, lodžii a je vyšší než ostatní zámecké budovy. Běžně se označuje jako Rejtův palác.

Tím druhým architektem byl Karel Fiala. Na Pražském hradě se počátkem 20. století podílel na dostavbě chrámu svatého Víta a na odborné stavebně-historické dokumentaci nejstarších částí areálu.

Pro Blatnou, kde se v roce 1862 narodil, vyprojektoval Karel Fiala řadu budov, které jsou svými dochovanými historizujícími prvky nepřehlédnutelnými památkami města. Jde například o původní radnici, okresní dům a hostinec U Bílého lva, dále o sídla někdejších peněžních ústavů nebo výletní restauraci.

Největší stavbou Karla Fialy v jeho rodném městě je okázalá základní škola Jana Amose Komenského, připomínající honosný městský palác.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas

Mohlo by vás zajímat