Podobu města Blatná a zdejšího zámku ovlivnili dva architekti, kteří pracovali také na Pražském hradě
Mezi osobnosti spjaté s Blatnou na Strakonicku patří rovněž dva architekti, kteří v různých dobách pracovali na Pražském hradě. Známějším z této dvojice je Benedikt Rejt, který žil na přelomu 15. a 16. století.
Na Pražském hradě dodnes udivuje například jeho Vladislavský sál nebo v Kutné Hoře chrám svaté Barbory, který byl pod jeho vedením stavebně dokončen. V prostoru jihozápadních Čech se Benedikt Rejt podílel na výstavbě opevnění hradů Švihov a Rabí.
A v Blatné? K tamnímu zámku přistavěl křídlo ve stylu na pomezí pozdní gotiky a rané renesance. Má špičaté arkýře, lodžii a je vyšší než ostatní zámecké budovy. Běžně se označuje jako Rejtův palác.
Tím druhým architektem byl Karel Fiala. Na Pražském hradě se počátkem 20. století podílel na dostavbě chrámu svatého Víta a na odborné stavebně-historické dokumentaci nejstarších částí areálu.
Pro Blatnou, kde se v roce 1862 narodil, vyprojektoval Karel Fiala řadu budov, které jsou svými dochovanými historizujícími prvky nepřehlédnutelnými památkami města. Jde například o původní radnici, okresní dům a hostinec U Bílého lva, dále o sídla někdejších peněžních ústavů nebo výletní restauraci.
Největší stavbou Karla Fialy v jeho rodném městě je okázalá základní škola Jana Amose Komenského, připomínající honosný městský palác.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
