V bitvě první světové války u Zborova bojovali také Jihočeši, mohli tu střílet i příbuzní navzájem proti sobě

Českoslovenští legionáři sehráli důležitou roli ve vývoji událostí první světové války a jejich vojenská síla vydatně přispěla ke vzniku samostatné republiky. Za takovými učebnicovými frázemi se ovšem skrývají tisíce konkrétních lidských osudů.

Asi nejvýznamnější bitva, do které legie zasáhly, se odehrála 2. července 1917 u Zborova v Haliči, na dnešní západní Ukrajině. Legionářské prapory odhodlaným útokem prorazily rakouské linie a zajaly 3150 mužů a 62 důstojníků.

Paradoxem je, že velká část zatčených pocházela z 35. pluku z Plzně a 75. pluku z Jindřichova Hradce. Mohli proti sobě vzájemně střílet blízcí příbuzní, ale i to byla realita hrozné světové války.

U Zborova bojovalo v uniformě legionáře asi dvacet Jihočechů. Připomeňme Jana Podoláka z Mladošovic, který padl o dva týdny později u Tarnopolu, nebo Josefa Drnka z Loučeje u Křemže.

Přímo ve zborovské bitvě zahynul František Dvořák z Volfířova, život položil také pekař Hynek Jokl z Týna nad Vltavou, obuvník Jakub Vopava z Českých Budějovic, Jan Pouzar z Hůr u Rudolfova, Jan Dušek z Boru u Suchdola nad Lužnicí a jiní.

Významnou vojenskou akci československých legií připomíná název Zborovské ulice v Jindřichově Hradci, Písku, Protivíně nebo Táboře. V Českých Budějovicích se tak původně jmenovala dnešní ulice S. K. Neumanna.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat