Pivní hrnec je zvláštní skála u Františkova na Šumavě. Kdysi označovala hranici mezi panstvími

Pivní hrnec nehledejte v pivovaru. Je to zvláštní skalní útvar poblíž šumavské osady Františkov. Stojí ve svahu údolí Teplé Vltavy nad silnicí spojující Kvildu a Borová Lada. Mohutný kámen se tyčí do výšky asi 5 metrů a je posazen na úzkém krčku, takže připomíná obrovskou lidskou hlavu.

Mezi německým obyvatelstvem kraje se mu už v 16. století říkalo Biertopfstein, což později přešlo překladem do češtiny jako Pivní hrnec.

Písemná zmínka o názvu pochází už z roku 1531, a to nikoli náhodou – nápadná skála totiž tvořila dávné hraniční znamení mezi panstvím Vimperk a Zdíkov. Později na ní bylo dokonce vyryto písmeno W jako Vimperk a číslo 135 vyjadřující polohu kamene na hranici.

Na fotografii Josefa Seidela z doby kolem roku 1920 ještě Pivní hrnec není zalesněn a je kolem něho zábradlí s vyhlídkou.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.