Pivní hrnec je zvláštní skála u Františkova na Šumavě. Kdysi označovala hranici mezi panstvími
Pivní hrnec nehledejte v pivovaru. Je to zvláštní skalní útvar poblíž šumavské osady Františkov. Stojí ve svahu údolí Teplé Vltavy nad silnicí spojující Kvildu a Borová Lada. Mohutný kámen se tyčí do výšky asi 5 metrů a je posazen na úzkém krčku, takže připomíná obrovskou lidskou hlavu.
Mezi německým obyvatelstvem kraje se mu už v 16. století říkalo Biertopfstein, což později přešlo překladem do češtiny jako Pivní hrnec.
Písemná zmínka o názvu pochází už z roku 1531, a to nikoli náhodou – nápadná skála totiž tvořila dávné hraniční znamení mezi panstvím Vimperk a Zdíkov. Později na ní bylo dokonce vyryto písmeno W jako Vimperk a číslo 135 vyjadřující polohu kamene na hranici.
Na fotografii Josefa Seidela z doby kolem roku 1920 ještě Pivní hrnec není zalesněn a je kolem něho zábradlí s vyhlídkou.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Ferdinand Vilém ze Schwarzenbergu se nezalekl smrtelné nákazy. Říká se mu Král moru
Na první pohled hrůzné slovní spojení „král moru“ má význam přesně opačný. Váže se na jednoho z příslušníků jihočeského rodu Schwarzenbergů.
-
Ostrov Naxos je nejen v Řecku, ale i v Česku – uprostřed rybníka Velká Holná na Jindřichohradecku
Exoticky znějící název Naxos jako by ani nepatřil do Čech. Známý je řecký ostrov Naxos, jenomže v jižních Čechách najdeme také jeden Naxos a také je to ostrov.
-
Borovany dostaly své jméno podle okolních borových lesů. Na ty odkazují i dřívější německá označení
Víte, kterému městu se říkalo německy Forbas, Forbes, Forelbas či jehož obyvatelé byli hanlivě označováni jako „borové šišky“? Jedná se o Borovany u Českých Budějovic.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
