Borovany dostaly své jméno podle okolních borových lesů. Na ty odkazují i dřívější německá označení
Víte, kterému městu se v minulosti říkalo německy Forbas, Forbes, Forelbas či jehož obyvatelé byli hanlivě označováni jako „borové šišky“? Jedná se o Borovany u Českých Budějovic.
Svým názvem odkazují na četné borové lesy. Těch tady v minulosti zřejmě rostlo velké množství. Německá označení pravděpodobně vycházejí ze slova Föhre, jež v překladu znamená borovice.
Borovany patří k nejstarším písemně zaznamenaným lokalitám na Českobudějovicku, neboť se objevují již v listině knížete Bedřicha z roku 1186. V někdejší vesnici byl ve druhé polovině 15. století zbudován augustiniánský klášter, krátce nato byly Borovany povýšeny na poddanské městečko a v roce 1973 obdržely status města.
Plody okolních lesů v současnosti připomíná tradiční slavnost Borůvkobraní, která se koná v létě a každoročně přitahuje tisíce návštěvníků.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
Rozhledna na Kleti se původně jmenovala Josefova věž podle knížete, který ji nechal postavit
Kamenná rozhledna na Kleti z roku 1825 drží primát jako nejstarší zděná rozhledna v Čechách. To se všeobecně ví. Asi už méně zná veřejnost její původní název Josefova věž.
-
Mrkvové záhony na návsi. To byl jev tak nevídaný, že jihočeské Zlivi vynesl přezdívku Mrkvanov
Lidová pojmenování pro některá sídla mají spíše hanlivý charakter. Někde jde o pojmenování známé pouze v bezprostředním okolí, jinde se dostane do širšího povědomí.
-
Schwarzenbergové měli v jižních Čechách horní a dolní panství. Horní byla na jihu a dolní na severu
Výrazem horní panství označoval své jihočeské majetky hraběcí, později knížecí rod Schwarzenbergů. Jako první získal v roce 1660 Jan Adolf I. Třeboň a rok nato Hlubokou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
