Krutý svatební zvyk udržovali v Borovanech. V den obřadu popravili kohouta, jeho maso pak podávali

29. říjen 2025

Až do 19. století se v Čechách vyskytovaly případy rituálních poprav zvířat. Tyto obřady měly symbolický význam a často souvisely s pohanskými náboženskými představami. Rituály byly dokonce součástí i svatebních obyčejů.

Záznamy o nich dnes působí spíš jako bizarní svědectví o dávných časech, jako například zápis z Borovan na Českobudějovicku.

Ještě kolem roku 1859 se zde udržoval krutý svatební zvyk, který byl v režii na svatbu pozvaných mladíků – svatebních mládenců. Předem vybraný a zakoupený kohout byl slavnostně oblečen, symbolicky souzen a popraven šavlí.

Mládenci ho v den obřadu vedli v průvodu s hudbou na náměstí, kde mu jeden z nich setnul hlavu. Kohoutí maso se pak podávalo svatebním hostům jako součást slavnostního hodování.

A proč se zabíjel právě sameček kura domácího? Kohout byl vnímán nejen jako strážce času, ale také jako nositel pýchy či nečistých sil. Jeho obětování mohlo sloužit k očištění komunity nebo odvrácení neštěstí. Zároveň představoval i mužskou sílu a plodnost; jeho obětování pak mělo manželskému páru zajistit zdravé potomstvo.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas