Schwarzenbergové měli v jižních Čechách horní a dolní panství. Horní byla zdánlivě nepochopitelně na jihu a dolní na severu
Výrazem horní panství označoval své jihočeské majetky hraběcí, později knížecí rod Schwarzenbergů. Jako první z nich získal v roce 1660 Jan Adolf I. Třeboň a rok nato Hlubokou.
Hned v roce 1662 pak zakoupil panství Mšec v severozápadních Čechách. Položil tím základ druhé rozsáhlé majetkové državě také v tomto regionu. Jeho rod ji označoval jako svá dolní panství.
Schwarzenbergové patřili po staletí k předním šlechticům a největším pozemkovým vlastníkům v království. Významným pro ně byl rok 1719, kdy v dědictví převzali někdejší eggenberská panství v čele s Českým Krumlovem.
Inkolát, tedy právo usadit se v zemi, přitom získali v Čechách už roku 1654. Tehdy dostali od panovníka do zástavy některá středočeská panství, jako například Křivoklát.
Z dnešního pohledu nepochopitelně vyznívající spojení horní jih a dolní sever vycházejí z historického chápání světových stran. Podobně je označováno i níže položené Horní a výše položené Dolní Rakousko. Ještě výrazněji je to patrné u Horní a Dolní Lužice.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Za nejvyšší horu protektorátu se někdy označuje šumavský Javorník. Je to pravda jen částečně
Když nacistické Německo zabralo pohraniční oblasti českého státu a vznikl protektorát, zeměpisný popis území se oproti prvorepublikovému Československu výrazně proměnil.
-
Má oko z Kašparovy krávy. Rčení vzniklo ve Vlachově Březí, kde se zadlužil hospodář Kašpar
Rčení „má oko z Kašparovy krávy“ značí, že dotyčný má špatný odhad či nevidí na pohled zřejmou chybu. Málokdo ale ví, že toto úsloví pochází z jihočeského Vlachova Březí.
-
Snahy počeštit názvy hradů Landštejn a Helfenburk na Zemislav a Pomocník skončily nezdarem
Většina jihočeských hradů měla historicky dva názvy, český a německý. Výjimkou jsou Landštejn a Helfenburk, jména odvozená z němčiny. Proto se objevila snaha o počeštění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
