Schwarzenbergové měli v jižních Čechách horní a dolní panství. Horní byla zdánlivě nepochopitelně na jihu a dolní na severu
Výrazem horní panství označoval své jihočeské majetky hraběcí, později knížecí rod Schwarzenbergů. Jako první z nich získal v roce 1660 Jan Adolf I. Třeboň a rok nato Hlubokou.
Hned v roce 1662 pak zakoupil panství Mšec v severozápadních Čechách. Položil tím základ druhé rozsáhlé majetkové državě také v tomto regionu. Jeho rod ji označoval jako svá dolní panství.
Schwarzenbergové patřili po staletí k předním šlechticům a největším pozemkovým vlastníkům v království. Významným pro ně byl rok 1719, kdy v dědictví převzali někdejší eggenberská panství v čele s Českým Krumlovem.
Inkolát, tedy právo usadit se v zemi, přitom získali v Čechách už roku 1654. Tehdy dostali od panovníka do zástavy některá středočeská panství, jako například Křivoklát.
Z dnešního pohledu nepochopitelně vyznívající spojení horní jih a dolní sever vycházejí z historického chápání světových stran. Podobně je označováno i níže položené Horní a výše položené Dolní Rakousko. Ještě výrazněji je to patrné u Horní a Dolní Lužice.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
