Schwarzenbergové měli v jižních Čechách horní a dolní panství. Horní byla zdánlivě nepochopitelně na jihu a dolní na severu

2. prosinec 2024

Výrazem horní panství označoval své jihočeské majetky hraběcí, později knížecí rod Schwarzenbergů. Jako první z nich získal v roce 1660 Jan Adolf I. Třeboň a rok nato Hlubokou.

Hned v roce 1662 pak zakoupil panství Mšec v severozápadních Čechách. Položil tím základ druhé rozsáhlé majetkové državě také v tomto regionu. Jeho rod ji označoval jako svá dolní panství.

Schwarzenbergové patřili po staletí k předním šlechticům a největším pozemkovým vlastníkům v království. Významným pro ně byl rok 1719, kdy v dědictví převzali někdejší eggenberská panství v čele s Českým Krumlovem.

Inkolát, tedy právo usadit se v zemi, přitom získali v Čechách už roku 1654. Tehdy dostali od panovníka do zástavy některá středočeská panství, jako například Křivoklát.

Z dnešního pohledu nepochopitelně vyznívající spojení horní jih a dolní sever vycházejí z historického chápání světových stran. Podobně je označováno i níže položené Horní a výše položené Dolní Rakousko. Ještě výrazněji je to patrné u Horní a Dolní Lužice.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související