Za nejvyšší horu protektorátu se někdy označuje šumavský Javorník. Je to pravda jen částečně
Nacistické Německo zabralo na podzim 1938 pohraniční oblasti českého státu a o půl roku později vznikla samostatná Slovenská republika. Zbytek území se stal Protektorátem Čechy a Morava plně závislém na Německé říši. Zeměpisný popis území se tehdy oproti prvorepublikovému Československu výrazně proměnil.
Jako nejvyšší hora protektorátu se někdy uvádí šumavský Javorník se svými 1066 metry nad mořem. Je to pravda pouze částečně, pokud bychom hovořili o území okleštěných Čech. V takovém případě Javorník skutečně neměl konkurenci.
Součástí protektorátu ale byla ještě Morava a dokonce i část Slezska a tam bychom našli o mnoho vyšší Lysou horu. Beskydský vrchol vysoký 1324 metrů byl tedy nejvyšším bodem protektorátu v letech 1939 až 1945.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Schwarzenbergové měli v jižních Čechách horní a dolní panství. Horní byla na jihu a dolní na severu
Výrazem horní panství označoval své jihočeské majetky hraběcí, později knížecí rod Schwarzenbergů. Jako první získal v roce 1660 Jan Adolf I. Třeboň a rok nato Hlubokou.
-
Má oko z Kašparovy krávy. Rčení vzniklo ve Vlachově Březí, kde se zadlužil hospodář Kašpar
Rčení „má oko z Kašparovy krávy“ značí, že dotyčný má špatný odhad či nevidí na pohled zřejmou chybu. Málokdo ale ví, že toto úsloví pochází z jihočeského Vlachova Březí.
-
Snahy počeštit názvy hradů Landštejn a Helfenburk na Zemislav a Pomocník skončily nezdarem
Většina jihočeských hradů měla historicky dva názvy, český a německý. Výjimkou jsou Landštejn a Helfenburk, jména odvozená z němčiny. Proto se objevila snaha o počeštění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
