Má oko z Kašparovy krávy. Rčení vzniklo ve Vlachově Březí, kde se zadlužil hospodář Kašpar
Rčení „má oko z Kašparovy krávy“ je obecně známé. Značí, že dotyčný má špatný odhad či nevidí na pohled zřejmou chybu. Málokdo ale ví, že toto úsloví pochází z jihočeského Vlachova Březí.
Ve městě dosud stojí dům, kterému pamětníci říkají „u Kašparů“ či „u Kašparovských“. Jedná se o dům čp. 11 v Pražské ulici s bohatě zdobenou fasádou a vraty.
Historické prameny nás zpravují o tom, že domu se okolo roku 1679 ujal jistý Kašpar Fojt. Dům byl však v té době vypálený a pustý a Kašpar byl k jeho převzetí přinucen pod pohrůžkou vězení. Aby mohl provést nejnutnější opravy, půjčil si peníze od vrchnosti a vlachobřezské obce.
Zadlužený hospodář potřeboval k zajištění živobytí dobytek, a tak při shánění pravděpodobně nepohrdl ani krávou, která byla poloslepá či úplně slepá. Koupě zvířete s tímto viditelným hendikepem vyvolala u místních sousedů posměch, a tak vymysleli rčení, které se běžně používá dodnes.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Související
-
Schwarzenbergové měli v jižních Čechách horní a dolní panství. Horní byla na jihu a dolní na severu
Výrazem horní panství označoval své jihočeské majetky hraběcí, později knížecí rod Schwarzenbergů. Jako první získal v roce 1660 Jan Adolf I. Třeboň a rok nato Hlubokou.
-
Za nejvyšší horu protektorátu se někdy označuje šumavský Javorník. Je to pravda jen částečně
Když nacistické Německo zabralo pohraniční oblasti českého státu a vznikl protektorát, zeměpisný popis území se oproti prvorepublikovému Československu výrazně proměnil.
-
Snahy počeštit názvy hradů Landštejn a Helfenburk na Zemislav a Pomocník skončily nezdarem
Většina jihočeských hradů měla historicky dva názvy, český a německý. Výjimkou jsou Landštejn a Helfenburk, jména odvozená z němčiny. Proto se objevila snaha o počeštění.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
