Jak rostl význam zámku Hluboká, přenesl se jeho název i na městečko a osady pod ním
Samotný název Hluboká nesl původně jen hrad, později přebudovaný na zámek. Ten se roku 1840 začal díky knížeti Janu Adolfu II. ze Schwarzenbergu měnit v honosné rodové sídlo. Kámen k přestavbě se těžil zpod Holého vrchu ve Staré oboře a do práce se hned zpočátku vrhlo na 300 řemeslníků. Odstartovali tím zlatou éru Hluboké.
Svým významem stoupala, a tak se její jméno rozšířilo na všechny zde sídlící úřady. A to i přesto, že pod zámkem vlastně existovalo městečko Podhradí s osadami Podskalí, Hamr a Zámostí. Teprve roku 1883 došlo ke sloučení názvu Podhradí a Hluboká, čímž se z Hluboké stal rázem městys.
Během roku 1906 pak samospráva přečíslovala všechny domy městečka i osad v jedinou řadu a v říjnu 1907 získala Hluboká od císaře Františka Josefa I. konečně titul města. Čerstvě povýšení měšťané to oslavili téhož roku v prosinci mší svatou a přednáškou historika Josefa Braniše.
Ale tím to neskončilo. Roku 1919 na ně čekalo ještě úplné sloučení všech částí Hluboké do jediné městské obce.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
