Snahy počeštit názvy hradů Landštejn a Helfenburk na Zemislav a Pomocník skončily nezdarem
Většina jihočeských hradů měla historicky dva názvy, český a německý. Až na dvě výjimky. Landštejn a Helfenburk jsou jména odvozená z němčiny, a proto se po druhé světové válce objevila snaha o jejich počeštění.
Roku 1946 byl neoficiálně přejmenován hrad Landštejn na česky znějící Zemislav, ale už tenkrát se polemizovalo, zda to není trochu ke škodě starobylé památky.
O rok později redaktoři novin Hlas lidu navrhli přejmenovat hrad Helfenburk na Pomocník. Odvolávali se přitom na slova prezidenta Beneše, podle nějž „se musíme všichni a ve všem odněmčit“. Psalo se o tom a mluvilo, ale změna se nakonec neprosadila.
Proto dodnes můžeme místo Zemislavu a Pomocníka navštívit hrady Landštejn a Helfenburk.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Schwarzenbergové měli v jižních Čechách horní a dolní panství. Horní byla na jihu a dolní na severu
Výrazem horní panství označoval své jihočeské majetky hraběcí, později knížecí rod Schwarzenbergů. Jako první získal v roce 1660 Jan Adolf I. Třeboň a rok nato Hlubokou.
-
Za nejvyšší horu protektorátu se někdy označuje šumavský Javorník. Je to pravda jen částečně
Když nacistické Německo zabralo pohraniční oblasti českého státu a vznikl protektorát, zeměpisný popis území se oproti prvorepublikovému Československu výrazně proměnil.
-
Má oko z Kašparovy krávy. Rčení vzniklo ve Vlachově Březí, kde se zadlužil hospodář Kašpar
Rčení „má oko z Kašparovy krávy“ značí, že dotyčný má špatný odhad či nevidí na pohled zřejmou chybu. Málokdo ale ví, že toto úsloví pochází z jihočeského Vlachova Březí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
