Mrkvové záhony na návsi. To byl jev tak nevídaný, že jihočeské Zlivi vynesl přezdívku Mrkvanov
Lidová pojmenování pro některá sídla mají spíše hanlivý charakter. Někde jde o pojmenování známé pouze v bezprostředním okolí, jinde se dostane do širšího povědomí společnosti. Druhým případem je přezdívka Mrkvanov, která se vžila pro jihočeské město Zliv.
Odkazuje na doby, kdy střed obce tvořila rozlehlá náves, na které se pěstovala právě mrkev. Podle pověsti tam byla zaseta omylem v domnění, že jde o semena květin.
Mrkvové záhony na návsi představovaly jev tak nevídaný a specifický, že se z toho zrodilo lidové označení pro celé sídlo a rychle se rozšířilo. Šlo o vyloženě potupné pojmenování, kvůli kterému se lidé byli schopni pohádat, ba i porvat.
V poslední době už to Zlivští berou s nadsázkou a dokonce z toho udělali jakousi místní devizu. Chlubí se tím, pořádají už přes deset let Slavnosti mrkve a snad jsou aspoň někteří i hrdí na to, že Zliv je prostě Mrkvanov a jeho obyvatelé Mrkvani.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Schwarzenbergové měli v jižních Čechách horní a dolní panství. Horní byla na jihu a dolní na severu
Výrazem horní panství označoval své jihočeské majetky hraběcí, později knížecí rod Schwarzenbergů. Jako první získal v roce 1660 Jan Adolf I. Třeboň a rok nato Hlubokou.
-
Za nejvyšší horu protektorátu se někdy označuje šumavský Javorník. Je to pravda jen částečně
Když nacistické Německo zabralo pohraniční oblasti českého státu a vznikl protektorát, zeměpisný popis území se oproti prvorepublikovému Československu výrazně proměnil.
-
Má oko z Kašparovy krávy. Rčení vzniklo ve Vlachově Březí, kde se zadlužil hospodář Kašpar
Rčení „má oko z Kašparovy krávy“ značí, že dotyčný má špatný odhad či nevidí na pohled zřejmou chybu. Málokdo ale ví, že toto úsloví pochází z jihočeského Vlachova Březí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
