Architekt Pfeffermann, stavitel mnoha objektů v Českých Budějovicích, úředně přijal ještě příjmení Záruba
Josef Pfeffermann se narodil roku 1869 do průměrné pražské rodiny. Tatínek byl sice krejčím, ale bavila ho politika, hlavně ta staročeská, což na synovi zanechalo silnou stopu. Krejčím se nestal a rozhodl se pro techniku.
Studoval ji v Praze, pracoval u Ringhoffera, praxi zahájil u architekta Sochora. Na samém konci 19. století opustil rodiště a přestěhoval se do Českých Budějovic, kde působil více než deset let. Tady se z něj stal uznávaný architekt a stavitel mnoha objektů.
Josef Pfefferman projektoval svou rodinnou vilu U Tří lvů, stavební průmyslovku, rekonstruoval hotel Zvon, Schwarzenbergům vystavěl účtárnu v Jeronýmově ulici. V okolí pak spořitelnu ve Vodňanech, venkovskou secesní školu v Hůrkách, kreslil různé územní plány.
A to je jen zlomek toho, co za svůj život vytvořil po celé vlasti. Byl stoupencem české otázky a díky přátelství s Augustem Zátkou se prosadil v politice. Roku 1920 proto úředně přidal ke svému německy znějícímu příjmení i to české, po matce. Proto Záruba-Pfeffermann. Užíval ho až do své smrti roku 1938 ve slovenském Smokovci.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
