Velešínský vikář Theofil Hostounský zaplatil ze svého přestavbu kostela a proslul jako legendární silák
Jihočeské městečko Velešín proslulo v 19. století jako rodiště vlasteneckého spisovatele Josefa Vlastimila Kamarýta. Zhruba o sto let dříve, od roku 1732 působil na velešínské faře vikář Theofil Ignác Hostounský, který byl mužem schopným a činorodým. Pocházel z Plzně a byl potomkem zchudlého šlechtického rodu, který užíval predikát z Kosmáčova.
Z iniciativy Theofila Hostounského prošel celý chrám svatého Václava přestavbou, takže získal podobu, kterou známe dnes. A co je důležité, náklady hradil vikář především ze svých vlastních peněz.
Velkou pozornost věnoval farnímu hospodářství. Zahradu na faře nechal ohradit zdí, zavedl do ní vodu potrubím a začal zde pěstovat různé kuchyňské rostliny, květiny a stromy.
Theofil Hostounský však především proslul jako legendární silák. Jeden z jeho nástupců o něm napsal do farní kroniky: „… že když byl v Praze, tak kočár, v němž čtyři koně zapřažení, zadržel, že se z místa hnouti nemohli. Vůz s nákladem, s nímž čtyři nebo šest chlapců hnouti nemohlo, on odsadil.“
Třeboňský archivář Kašpar Světecký zapsal ve svých pamětech, že velešínský vikář dokázal několik cínových talířů na sobě ležících stočit do kornoutu.
Theofil Hostounský působil ve Velešíně 31 let, zemřel v roce 1763 a jeho tělesné ostatky spočívají v kryptě pod hlavním oltářem.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
