Kozla vodili po městečku, pak ho shodili z věže. Krutý zvyk udržovali v Trhových Svinech do roku 1850
Na jihu Čech se dlouho uchovaly také kruté pohanské obyčeje – obřadní zabíjení zvířat v rámci nejrůznějších svátků během roku. Jedním z nich bylo shazování kozla z kostelní věže a jeho následné zabití členy řeznického cechu.
Zatímco jinde se kozel shazoval obvykle na svátek svatého Jakuba, který prý byl shozen z jeruzalémského chrámu, v městečku Trhové Sviny na Českobudějovicku byl kozel popravován na masopustní úterý v rámci maškarního reje.
Kozel byl nejprve voděn po městečku a společně s veselým říkáním nabízen ke koupi. Nakonec byl odveden před fingovaný soud a odsouzen k utracení. Po shození z věže, nebo někdy i z vikýře cechmistrova domu, byl kozel odtažen do blízké hospody, maso z něho zpracováno a zkonzumováno společně s řeznickými tovaryši i učedníky.
Teprve v roce 1850, když se stal místním děkanem páter Šimák a městským starostou jistý Mašat, podařilo se jim prosadit, aby Svinenští od tohoto krutého obyčeje upustili.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
