Kozla vodili po městečku, pak ho shodili z věže. Krutý zvyk udržovali v Trhových Svinech do roku 1850
Na jihu Čech se dlouho uchovaly také kruté pohanské obyčeje – obřadní zabíjení zvířat v rámci nejrůznějších svátků během roku. Jedním z nich bylo shazování kozla z kostelní věže a jeho následné zabití členy řeznického cechu.
Zatímco jinde se kozel shazoval obvykle na svátek svatého Jakuba, který prý byl shozen z jeruzalémského chrámu, v městečku Trhové Sviny na Českobudějovicku byl kozel popravován na masopustní úterý v rámci maškarního reje.
Kozel byl nejprve voděn po městečku a společně s veselým říkáním nabízen ke koupi. Nakonec byl odveden před fingovaný soud a odsouzen k utracení. Po shození z věže, nebo někdy i z vikýře cechmistrova domu, byl kozel odtažen do blízké hospody, maso z něho zpracováno a zkonzumováno společně s řeznickými tovaryši i učedníky.
Teprve v roce 1850, když se stal místním děkanem páter Šimák a městským starostou jistý Mašat, podařilo se jim prosadit, aby Svinenští od tohoto krutého obyčeje upustili.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Hromadné utracení všech koček na území Českých Budějovic v létě 1924 se stalo celonárodním skandálem
Kočičí aféru lze bezesporu považovat za největší skandál, k němuž došlo v historii Českých Budějovic. V červnu 1924 se mezi budějovickými kočkami začala šířit vzteklina.
-
Oběšený sládek i vyhlášené pivo, za kterým se jezdilo zvláštním vlakem, patří k historii Plavnice
Plavnice je malá osada v sousedství Kamenného Újezda na Českobudějovicku, která leží jen asi 1,5 kilometru jihovýchodním směrem. Už od 16. století patřila Rožmberkům.
-
Les u Třeboně byl důvodem ostré hádky mezi lesmistrem a proboštem, ta vyvrcholila pokusem o vraždu
Vztah mezi řeholníky z augustiniánského kláštera v Třeboni a zámeckými úředníky Jana Adolfa ze Schwarzenbergu měl ve druhé polovině 17. století k dokonalosti daleko.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
