Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Populace stárne a noví dárci nepřibývají takovou rychlostí, jako ubývají ti stávající
Podle údajů Českého Červeného kříže daruje v České republice v nemocničních transfúzních zařízeních každoročně přibližně 220 tisíc dárců krve a plazmy. Je to dost, nebo ne?
-
Impozantní dvůr Bisingrov stojí na Písecku. Areálu dominuje cihlový komín z doby, kdy tu byl lihovar
Nevšedně znějícím jménem Bisingrov se označuje honosný dvůr východně od Čimelic na Písecku. Jeho jméno pochází od šlechtického rodu Bissingenů z Bissingen.
-
Na středověkém hradě pracovali purkrabí a komorník, ale i pověžný, fišmistři, holomci či obroční
O současných povoláních toho víme dost. S povoláními z dob před jedním až dvěma stoletími je to už horší. A jen málokdo dnes ví, kdo pracoval na hradě v 15. a 16. století.
-
Oldřich II. z Rožmberka získal díky falešným listinám obrovský majetek
Ve Vltavínu se budeme soustředit na dvě věci. Zaprvé na historická falsa a zadruhé, na historická fakta.
-
Ukrutný pán z Hamru u Veselí nad Lužnicí se spravedlnosti vyhýbal, ale nakonec byl odsouzen
Tvrz ve vsi Hamru u Veselí nad Lužnicí patří k nejcennějším památkám svého druhu. Z jejích dávných držitelů neblaze proslul zejména Leopold Jakub baron Gerard.
-
Dvě části balvanu u Rychnova nad Malší se prý od sebe neustále vzdalují a předpovídají konec světa
Původ poutního místa Svatý Kámen u Rychnova nad Malší na Českokrumlovsku sahá až do první poloviny 16. století. Tehdy se prý na tomto místě zjevila pastýřům Panna Maria.
-
Most u osady Hladná pod Týnem nad Vltavou byl sice v mapách, ale nikdy nestál. A stát ani nebude
Pod Týnem nad Vltavou jsou na levém břehu řeky Vltavy u osady Hladná k vidění dva mohutné betonové pilíře. Od roku 1941 čekají na dokončení mostu, ale už se ho nedočkají.
-
Speciální pocty se dočkal notář a politik Friedrich Nitsche. U Vyššího Brodu ho připomíná obelisk
V nejjižnější části Jihočeského kraje se nachází obelisk vztyčený na paměť Friedricha Nitscheho. Nejedná se ale o slavného německého filozofa, nýbrž o jeho jmenovce.
-
Lipno je nejen na jihu Čech, ale i na Lounsku. Pražský Smíchov má zase jmenovce kousek od Třeboně
Obec Lipno nad Vltavou není třeba představovat. Díky stavbě vodního díla z 50. let 20. století ji zná snad každý. Původní vesnice náležela k majetku vyšebrodského kláštera.
-
Lannův kříž u zámku Jemčina připomíná, jak se v šibeničním termínu podařilo splavnit dvě řeky
Na pomezí Třeboňska a Jindřichohradecka se táhnou rozsáhlé lesy se zámkem Jemčinou, odkud kdysi Černínové pořádali velké hony. V tomto polesí stojí takzvaný Lannův kříž.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »