Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Bohdanečtí ze samoty Požár prohlašovali, že mají modrou krev. Podle matrik tomu tak ale nebylo
Východně od Hrbova na Lhenicku se nachází samota Požár. Od poloviny 18. století tu žila rodina Bohdaneckých, jejíž příslušníci o sobě tvrdili, že mají šlechtickou krev.
-
V revolučním nadšení odmítali sedláci z Nedabyle odevzdávat desátky. Vyřešila to vojenská exekuce
Když se kolem poloviny 19. století stal střížovským farářem P. Karel Blažek, začal do farní pamětní knihy podrobně zapisovat události ve svém farním obvodu.
-
Jak obejít Čertovu stěnu a splavit dřevo, vymýšleli rybníkář i inženýr. Návrhy zůstaly jen na papíře
Kdo by neznal Čertovu stěnu a Čertovy proudy na Vltavě nad Vyšším Brodem. Dnes toto místo obdivujeme, ale před staletími se na něj lidé dívali trochu se strachem.
-
První česká střední hospodářská škola byla v Táboře. Patřila k ní botanická zahrada i chmelnice
Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská byla roku 1866 otevřena v Táboře. Jako první v českých zemích nabízela středoškolské vzdělání v hospodářském směru.
-
O cetvinské tvrzi se nevědělo celá staletí, badatelé netuší
Ve Vltavínu si poslechneme nahrávky reportáží a rozhovorů, které vznikly v Cetvinách a Černém údolí a poté se přesuneme prozkoumat architekturu šumavské obce Stachy.
-
Hradní pán nestrpěl, aby mu Žid nahlížel do komnat. Proto vznikla na strakonickém hradě „trucbašta“
Zajímavou epizodou ve stavebním vývoji strakonického hradu je existence krátkého úzkého křídla, zakončeného válcovou věží zvanou trucbašta. Zbudovali ho maltézští rytíři.
-
S holemi od smetáku došla Dagmar Javoříková do Santiaga. Fotografie z cesty vystavuje v rozhlase
Říká se, že cesta může být cíl. A to je pravda, kterou potvrzují fotografie Dagmar Javoříkové z Velešína vystavené v galerii Českého rozhlasu České Budějovice.
-
Kostel v Mláce stojí nezvykle stranou od vesnice. Vznikl na místě, kde lupiči přepadli mladou dívku
U lesa a stranou od samotné vesnice stojí kostel Zasnoubení Panny Marie v Mláce na Jindřichohradecku. K objasnění jeho vzniku i polohy se musíme podívat k roku 1710.
-
Básník Šimon Lomnický vynikl na dvoře Rudolfa II., pak mu pěkně vynášel hostinec v Ševětíně
Náměstí v městyse Ševětín na Českobudějovicku je pojmenováno po básníku Šimonu Lomnickém. Jak už jeho jméno napovídá, narodil se v Lomnici nad Lužnicí, kde strávil dětství.
-
Kříž majora Codla u Trhových Svinů pořídili příbuzní za peníze z dědictví, které si nechtěli nechat
Před poutním kostelem Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů stojí mezi dvěma statnými modříny starý kamenný kříž. Na jeho podstavci čteme: Na památku majora Codla 1866.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 3
- 4
- 5
- 6
- 7
- …
- následující ›
- poslední »