Jak obejít Čertovu stěnu a splavit dřevo, vymýšleli rybníkář i inženýr. Návrhy zůstaly jen na papíře
Kdo by neznal Čertovu stěnu a Čertovy proudy na Vltavě nad Vyšším Brodem na Českokrumlovsku. Dnes toto místo obdivujeme jako jednu z nejkrásnějších přírodních scenérií. Ale před staletími se na něj lidé dívali trochu se strachem jako na dílo temných sil. Skála bývá ve starých mapách označována také názvem Čertova kazatelna.
Místo zároveň tvořilo překážku pro plavbu dříví ze Šumavy. Kolem roku 1530 se známý stavitel rybníků Štěpánek Netolický snažil vymyslet řešení, jak uzpůsobit kamenité koryto Vltavy pro splavování delších kmenů. Nešlo by to tenkrát jinak než odstraněním asi 300 velkých balvanů a stavbou dřevěného koryta mezi nimi, kudy by voda mohla volně proudit. Příliš nákladný podnik zůstal nerealizován.
O dvě a půl století později si s tímto problémem lámal hlavu jiný technicky nadaný odborník, inženýr Josef Rosenauer, tvůrce známého Schwarzenberského kanálu. Předložil dokonce dvě varianty, kudy obejít Čertovu stěnu.
První počítala s využitím přírodního koryta Vltavy v úseku Čertových proudů, do něhož by byl vložen vyzděný kanál o délce přes sedm kilometrů. Druhý návrh spočíval ve vyhloubení koryta ve svazích nad Čertovou stěnou, prakticky ve stejné trase, kudy vedl pozdější náhon na vodní elektrárnu a dnešní Vltavská cyklostezka.
Vše zůstalo jen na papíře, stejně jako mladší projekty z 19. století, a nám se zachovala krása divokého údolí.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
