V revolučním nadšení odmítali sedláci z obce Nedabyle odevzdávat desátky. Vyřešila to vojenská exekuce

11. červen 2025

Když se kolem poloviny 19. století stal střížovským farářem P. Karel Blažek, začal do farní pamětní knihy podrobně zapisovat události ve svém farním obvodu. Mimo jiné zachytil i radikalismus sedláků v některých přifařených obcích, který projevovali od revolučního roku 1848.

Národní nadšení a revoluce v Praze zapůsobily na rolníky v okolí Střížova na Českobudějovicku tak, že někteří odmítli odvádět až dosud povinné desátky, tedy část vlastního sklizeného obilí, jež bylo podle tradice určeno místní faře.

Už v červenci 1848 se kvůli desátkům sešla krajská komise v kanceláři komařického zámku. Tam byli někteří sedláci ze střížovské farnosti pozváni a bylo jim vysvětleno, že až do ukončení zemského sněmu musí odevzdávat veškeré desátky v původní výši. To se jim však nelíbilo a někteří hlasitě protestovali. Farář Blažek si v kronice posteskl: „Zde se ukázala neústupnost i zištnost i tvrdošíjnost nadejmenovaných desátečníků, čemuž se slavná komise obdivovala... Bože odpustiž jim, neb nevědí, co činí.“

Nejvíce radikalismu projevili sedláci z obce Nedabyle, kteří – vyjma dvou hospodářů – neodevzdali žádný desátek během dvou roků, až do ledna 1850. Jako trest jim byla proto vyměřena vojenská exekuce skládající se z pěti mužů.

To v praxi znamenalo, že vojáci přišli do nedabylských domů, žádali ubytování a výživu. Proto po příchodu vojáků poslala obec dlužné obilí brzy na faru, aby byla nevítaného pobytu vojáků zbavena.

Podobně byla vyměřena exekuce i na sousední vesnici Doubravice. Ta však stihla odvést obilí na faru těsně před příchodem exekutorů do obce.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat