Básník Šimon Lomnický vynikl na dvoře Rudolfa II., pak mu pěkně vynášel hostinec v Ševětíně
Náměstí v městyse Ševětín na Českobudějovicku je pojmenováno po básníku Šimonu Lomnickém. Jak už jeho jméno napovídá, narodil se v Lomnici nad Lužnicí, kde strávil své dětství. V roce 1581 se přestěhoval do Prahy a snažil se vyniknout na dvoře Rudolfa II.
Zde ovládl uhlazené dvorské způsoby: výborně zpíval, vtipně a příležitostně řečnil, satiricky veršoval. Od císaře Rudolfa II. dostal i predikát z Budče, za svou spisovatelskou činnost. V jeho dílech se vyskytuje satira a moralizování, ale zabýval se i sběrem a šířením písní náboženské a lidové tématiky, z nichž některé opatřil nápěvem a notami.
Po návratu z Prahy působil jako písař a správce panského pivovaru v Lomnici a Třeboni. Jako vdovec se přiženil do Ševětína, kde sepisoval svá díla a působil jako hostinský. Hospodářství a hostinec mu celkem pěkně vynášely, čemuž přispívala dobrá poloha u hlavní silnice. Nocovala u něj šlechta i vzácná poselstva z cizích zemí.
Konec jeho života však nebyl radostný. Roku 1619 Šimon Lomnický přišel o majetek – nejprve vyhořel a poté byla jeho vesnice zničena císařskými vojsky.
Odešel proto s manželkou do Prahy, kde přestoupil k evangelické církvi. Po bitvě na Bílé hoře se však zase vrátil ke katolické církvi, za což byl po své smrti často kritizován. V 19. století se jeho životní osudy promítly i do některých historických románů.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
