Odkud pochází slavná míšeňská jablka? Jedna teorie je spojuje se zaniklou jihočeskou obcí Míšňany
Míšeňské jablko je velmi stará ovocná odrůda, doložená už v 16. století. Její původ však nebude asi nikdy zcela objasněn. Němečtí pomologové obvykle uvádějí, že jméno je odvozeno od saského města Míšně. Český pomolog František Suchý naopak na začátku 20. století prosazoval český původ. Název odvozoval od obce Míšňany na Českokrumlovsku, dnes již zaniklé a nacházející se ve vojenském prostoru Boletice.
K historii odrůdy existuje i přitažlivý příběh, který v roce 1848 otiskl průkopník českého ovocnářství František Pixa ve svém spise „Klíč štěpařský“.
Papežský legát na dvoře Rudolfa II. kardinál Hippolyt Aldobrandini byl jednou v Praze na hostině u nejvyššího hofmistra Jiřího z Lobkovic a okusil míšeňská jablka. Vyjádřil se, že jsou to jablka výborná a že by dělala čest i papežské tabuli.
Když pak týž kardinál dosedl pod jménem Kliment VIII. na papežskou stolici, poslal mu pán z Lobkovic darem plný vůz míšeňských jablek. Tak se česká odrůda jablek proslavila i v dalších evropských zemích.
I když výše uvedené legendě nemusíme věřit, jihočeský původ míšeňských jablek nelze vyloučit. Vždyť v 16. století byl znalcem štěpařství i rožmberský velmož Jošt III. z Rožmberka – otec posledních pánů z Růže, Viléma a Petra Voka. Jošt dokonce o štěpařství sám sepsal i knihu.
Existuje však i třetí vysvětlení vzniku názvu – míšené ve významu „smíšené“, tedy mix sladké a navinulé chuti.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Související
-
Jakub Krčín si nechával dovážet víno z Budějovic. Zdejší kupci a radní totiž uměli poznat kvalitu
Známý rožmberský regent, stavitel rybníků, dvorů a pivovarů Jakub Krčín z Jelčan si potrpěl na dobré víno. Zvlášť v pokročilém věku, kdy se uchýlil na svou renesanční tvrz.
-
Pět lip symbolizujících slovanské národy vysázeli baráčníci v Křemži v roce 1934. Čtyři stále stojí
V neděli 8. dubna 1934 se v městečku Křemže na Českokrumlovsku konala ojedinělá slavnost, kterou pořádal spolek baráčníků. Součástí akce bylo sázení pěti lip na náměstí.
-
Perly z Vltavy chtěla vidět i Marie Terezie, obchodovali s nimi židé a také vyšebrodský klášter
V jihočeských řekách a potocích se kdysi ve velkém lovily perly. Zvláštním bohatstvím v tomto směru vynikala především Vltava. Úsek kolem Rožmberka býval vyhlášený.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
