Konkurovat pohlednicím měly hlasové zprávy „poslechnice“. Mezi lidmi se však příliš neuchytily

V roce 1877 vynalezl Thomas Alva Edison fonograf, první přístroj, který dokázal nahrávat a reprodukovat hlas. Vynález sliboval do budoucna revoluci v hudebním průmyslu, vědě, ale i novinářské či byrokratické praxi.

O tom, že si přístroj klestil cestu i do běžné korespondence, svědčily v roce 1905 českobudějovické noviny Budivoj. Podle redakce hrozila pohlednicím vážná konkurence v podobě takzvaných „poslechnic“, které měly být zakrátko uvedeny na trh.

Jejich princip spočíval v tom, že odesílatel namluvil zprávu, jež byla pomocí fonografu vyryta do tuhé destičky. Tato destička pak byla nalepena na korespondenční lístek, který byl zaslán poštou příjemci. Aby si mohl adresát zprávu přehrát, potřeboval k tomu samozřejmě příslušný fonografický aparát. Ten měl stát 10 korun.

Navzdory lákavé nabídce slyšet odesílatelův hlas se „poslechnice“ zřejmě příliš neuchytily a lidé zůstali v běžné korespondenci u klasických pohlednic a dopisů.

Tak tomu bylo před 120 lety, my se dnes můžeme pohodlně rozhodnout, zda odeslat textovou či hlasovou zprávu a stačí nám k tomu pouze mobilní telefon.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související