Pouliční elektrické lampy zářily už v roce 1887 v Jindřichově Hradci a Písku díky Františku Křižíkovi
František Křižík se narodil v Plánicích na Klatovsku do obuvnické rodiny. Sám ale u verpánku nezůstal. Život ho svedl k technice. Působil na mnoha místech tehdejší monarchie, která svou prací doslova rozzářil. A patřily mezi ně i jižní Čechy.
Z jeho zájmu o elektřinu měli už od začátku roku 1887 prospěch obyvatelé Jindřichova Hradce a Písku.
Původní panský mlýn v Jindřichově Hradci, přebudovaný na elektrárnu, postupně dodával energii do černínského pivovaru a na zámek, na náměstí i do Panské ulice. Do roka pak město získalo osvětlení trvalé.
Začátkem léta 1887 předvedl čtyři elektrické obloukové lampy, napájené parní lokomobilou, také v Písku. První osvětlení tu nebylo trvalé, i Písečtí si na něj museli ještě rok počkat. To už stálý zdroj vodního kola městského mlýna zásoboval stejnosměrným proudem přes osmdesát lamp a lampiček na ulicích i uvnitř některých bytů.
Díky Křižíkovi tak získaly Jindřichův Hradec i Písek skutečně zářné české prvenství!
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Rekordní betlém vytvořil punčochář Tomáš Krýza v Jindřichově Hradci. Pracoval na něm přes 60 let
Opravdovým unikátem mezi lidovými betlémy jsou Krýzovy jesličky v Jindřichově Hradci. Jsou dílem Tomáše Krýzy, který v jihočeském městě žil na přelomu 19. a 20. století.
-
Z chýnovského pivovaru zbyl jen mohutný sloup, který podpíral klenbu ve varně. Uvidíte ho v parčíku
Pivovary se dříve nacházely prakticky ve všech městech i menších obcích při šlechtických sídlech. Zajímavou historií se v tomto směru může pochlubit Chýnov na Táborsku.
-
Uran se těžil i na jihu Čech. Důl vznikl u Okrouhlé Radouně na Jindřichohradecku, dnes je zatopený
V poválečných letech patřila těžba radioaktivního uranu v Československu mezi nechvalně proslulé priority, vyvolané především politickým prostředím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.