Zámek v Želči na Táborsku poznamenalo několik ran osudu. Nakonec byl v zuboženém stavu zbořen

Péče o jihočeské památky je ve srovnání s jinými regiony na vysoké úrovni. A přesto se najdou objekty, na nichž se osud podepsal tak, že se jí už nedočkají. Třeba takový zámek v Želči na Táborsku.

Na začátku všeho stála v Želči gotická tvrz, jíž vlastnilo do začátku novověku několik šlechtických rodů, až nakonec vzala za své.

Želečské panství se třinácti dvory potom získali poslední Rožmberkové a namísto tvrze tu nechali postavit renesanční zámek. Ten vlastnili Šternberkové i Lobkowiczové a v Želči vydržel do první poloviny 18. století, kdy zpustnul.

Vrchnosti už nevyhovoval, a tak byl stržen a nahrazen zcela novým barokním sídlem. Když Želeč začátkem 20. století vyženil Jan hrabě Harrach, zámek nečekaly dobré časy. Před Vánocemi 1927 ho zasáhl dvoudenní požár, který se na něm neblaze podepsal.

Po roce 1945 ho zásadně znehodnotilo účelové využití jako učňovského internátu a nato zemědělského družstva, přesto přežíval dál.

Dnes bychom ho však v Želči už nenašli. V zuboženém stavu byl totiž roku 2015 zcela zbořen!

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.

autor: Zdeněk Zajíček | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.