Jarošovská krojová družina pomáhala v době okupace utužovat národní uvědomění. Pak zanikla, dnes znovu vystupuje
Obec Jarošov nad Nežárkou se nachází sedm kilometrů od Jindřichova Hradce. Přestože se nejedná o centrum národopisné oblasti, už po skončení první světové války se zde projevovaly výrazné snahy o oživení blatské kultury.
Zdejší rodačka Anna Skálová nejprve obnovila tradici šití a vyšívání krojů. Ovládala i zdobení kraslic voskovou batikou, takzvanou jarošovskou krajkou.
Spolu s jarošovským starostou Josefem Miklem a svou sestrou Klárou Hůlkovou pak připravovala národopisná vystoupení a slavnosti, které nacvičili divadelní ochotníci a mladí nadšenci pro folklór. Josef Mikl navíc na svém statku vytvořil starou blatskou světnici s rozsáhlou sbírkou předmětů z oblasti lidové kultury.
Působení Jarošovské krojové družiny nalezlo ohlas na různých místech Čech. V době okupace pomáhala utužovat národní uvědomění v pravidelných rozhlasových relacích.
Teprve v důsledku politických změn v padesátých letech došlo k útlumu její činnosti. Když v šedesátých letech zemřeli Anna Skálová a Josef Mikl, jejich pohřby byly posledním velkým setkáním krojovaných občanů.
V roce 2004 byla Jarošovská krojová družina postupně obnovena, aby navázala na tradice družiny z první republiky. Vystupuje v krásných blatských krojích. Mnohé byly pořízeny v období první republiky, jiné jsou ušité podle původních vzorů.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil etnograf Jan Šimánek.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
