Zdeněk Zajíček
Natáčí publicistické příspěvky a připravuje magazín Vltavín.
Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Poklidné soužití Němců a Čechů na Boleticku ukončil nástup fašismu, nakonec území připadlo armádě
Jižní Čechy skoro neznámé. I tak by se daly označit některé řídce osídlené, turisticky nezatížené části regionu. Právě k takovým patří Boleticko na Českokrumlovsku.
-
Lidé nebezpečí na železnici často podceňují a neuvědomují si vysokou rychlost a velkou váhu vlaků
Jen za prvních pět měsíců roku 2025 se v jižních Čechách stalo na železničních přejezdech 17 dopravních nehod, přesněji srážek vlaků s automobilem nebo chodcem.
-
Biskupa Jirsíka vítaly ve Střížově zástupy lidí, čekalo ho tu ale i jedno nepříjemné setkání
Obec Střížov na Českobudějovicku s cibulovitou bání kostelíka jako by vévodila celému doudlebskému kraji. Kronika farnosti navíc zachycuje řadu zajímavých událostí.
-
Mezi poslední naděje churavějícího spisovatele Třebízského patřila studánka u jihočeského Břehova
V 19. století mimořádně oblíbený autor historických románů Václav Beneš Třebízský, tak trochu „druhý Jirásek“, měl blízký vztah i k jižním Čechám.
-
Pouť do Santiaga de Compostela mi pomohla vrátit víru v dobrého člověka, říká Dagmar Javoříková
Navštívíme tvrz Tichou na samé hranici jižních Čech a Rakouska a poté překročíme hranice Portugalska a Španělska při pouti do Santiaga de Compostela s Dagmar Javoříkovou.
-
Hradčany nejsou jen v Praze. Stejné jméno nosí obec na Šumavě i ulice v Hluboké nad Vltavou
Když se řekne Hradčany, většině lidí se vybaví pražská čtvrť a areál Hradu. V České republice však lokality, které se nazývají Hradčany, nalezneme i na dalších místech.
-
Strýčický jazykový ostrov obývali Češi a Němci. Mluvili specifickým dialektem na hranici obou jazyků
Region jižních Čech je plný různých kulturních podoblastí, center a enkláv, k nimž řadíme také svébytné jazykové ostrovy – Lodhéřovský, Novohradsko nebo část Netolicka.
-
Bohdanečtí ze samoty Požár prohlašovali, že mají modrou krev. Podle matrik tomu tak ale nebylo
Východně od Hrbova na Lhenicku se nachází samota Požár. Od poloviny 18. století tu žila rodina Bohdaneckých, jejíž příslušníci o sobě tvrdili, že mají šlechtickou krev.
-
V revolučním nadšení odmítali sedláci z Nedabyle odevzdávat desátky. Vyřešila to vojenská exekuce
Když se kolem poloviny 19. století stal střížovským farářem P. Karel Blažek, začal do farní pamětní knihy podrobně zapisovat události ve svém farním obvodu.
-
Jak obejít Čertovu stěnu a splavit dřevo, vymýšleli rybníkář i inženýr. Návrhy zůstaly jen na papíře
Kdo by neznal Čertovu stěnu a Čertovy proudy na Vltavě nad Vyšším Brodem. Dnes toto místo obdivujeme, ale před staletími se na něj lidé dívali trochu se strachem.
