Zdeněk Zajíček
Natáčí publicistické příspěvky a připravuje magazín Vltavín.
Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Krajina plná znamení. Richard Lhotský vystavuje v budějovickém rozhlase své černobílé fotografie
Doudlebsko, Trhovosvinensko a Novohradsko často zachycuje fotograf Richard Lhotský. Jeho černobílé snímky si můžete prohlédnout v budově Českého rozhlasu České Budějovice.
-
Středověkou brusli našel amatérský archeolog na Kozím hrádku. Provrtaná hovězí kost se vázala k botě
Zaniklý Kozí hrádek u Sezimova Ústí na Táborsku, proslulý jako místo dočasných pobytů mistra Jana Husa, důkladně prozkoumal učitel a amatérský archeolog Josef Švehla.
-
Na hrázi Lučního rybníka na Táborsku rostou vzácné houby, třeba hřib medotrpký a ouško pestré
Luční rybník mezi Sezimovým Ústím a Turovcem na Táborsku vznikl v raném novověku. Později byl ale vypuštěn a na několik desetiletí se proměnil v louku.
-
Rozhledna na vrchu Hýlačka u Tábora shořela po silvestru. Místní postavili novou – vyšší a ocelovou
Velké jubileum Tábora, rok 1920, kdy husitské město slavilo půl tisíciletí od založení, po sobě zanechalo několik památek, za které vděčí místnímu Klubu českých turistů.
-
Předobrazem kuráta Ibla ze Švejka byl farář, který prý porušoval celibát, ale také působil v odboji
Rodák z Mahouše na Prachaticku Jan Evangelista Eybl patřil k předobrazům polního kuráta Ibla z Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka.
-
Dirigent Karel Ančerl z Tučap jako jediný ze své rodiny přežil Osvětim. Pak získal světový věhlas
Karel Ančerl se narodil 11. dubna 1908 do židovské rodiny lihovarníka Leopolda Ančerla v Tučapech na Táborsku. Po studiu na konzervatoři působil jako dirigent a houslista.
-
Kaple andělů strážných sloužila jako úkryt pro největší klášterní poklady ve Zlaté Koruně
Historie zlatokorunského kláštera byla zprvu spojená s úspěchy, ale zažil těžké chvíle. Vypálili jej husité, po zrušení při josefínských reformách se z něj stala slévárna.
-
Na oltáři kostela ve Vyšším Brodě se střídají obrazy. K výměně je potřeba alespoň osm silných mužů
Až se někdy vypravíte do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, zastavte se v kostele před oltářem a dobře si zapamatujte hlavní velký obraz.
-
Řeholníci v klášteře u Nové Bystřice vymítali ďábla a ochránili ženu před čarodějnickým procesem
Román Kladivo na čarodějnice poutavě zpracovává téma čarodějnických procesů v okolí Velkých Losin. V jižních Čechách se v té době také odehrál jeden pozoruhodný případ.
-
Zřejmě nejstarší deska připomínající Václava Havla je v jihočeském Václavově, a to už od roku 1991
Vesničky s názvem Václavov najdeme v Jihočeském kraji dvě. Jedna je u Slavonic, druhá u Blatné. Ta na Blatensku ukrývá kapličku, která je nevšední dobou svého vzniku.
