Zdeněk Zajíček
Natáčí publicistické příspěvky a připravuje magazín Vltavín.
Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
V Pořežanech stojí tolik veteránů, že už je ani nespočítáte. František Jiříček je sbírá osmdesát let
Začínám počítat auta. Dva, čtyři, šest, osm, deset… „Máme to ještě ve dvou halách,“ upozorňuje František Jiříček. V tu chvíli je jasné, že počítání nebude nejlepší metoda.
-
„Na místě veřejném nepřípustné.“ Nápisy připomínající císaře musely z táborského kostela zmizet
Velké rekonstrukce se koncem 19. století dočkal táborský děkanský kostel Proměnění Páně na hoře Tábor. V duchu gotického umění ji vedl známý architekt Josef Mocker.
-
Hodně bych se styděl, kdybych provedl na silnici něco nepředloženého, usmívá se Václav Kovář
Jako malý kluk se málem utopil. Pak někdy slýchal, že zůstal na světě z nějakého důvodu. Své poslání našel Václav Kovář jako učitel autoškoly a později koordinátor Besipu.
-
Strýčický jazykový ostrov obývali Češi a Němci. Mluvili specifickým dialektem na hranici obou jazyků
Region jižních Čech je plný různých kulturních podoblastí, center a enkláv, k nimž řadíme také svébytné jazykové ostrovy – Lodhéřovský, Novohradsko nebo část Netolicka.
-
Hodušín byl vždy malou obcí, ale jsou tu dva domy, které sloužily jako škola, a tři sakrální památky
Návrší, na němž se rozkládá Hodušín, poskytuje ze své výšky 524 metrů nad mořem krásné výhledy do okolí. Historie obce na severovýchodě Táborska spadá do období středověku.
-
Jeden mladík zmizel v žitě, druhého chytli přímo u pluhu. Tak se v Ratajích verbovalo na vojnu
Jan Karel Hraše, pozdější archeolog a spisovatel, se narodil ve mlýně v Ratajích u Bechyně. A právě odtud pochází i jeho vzpomínka na to, jak se násilně verbovalo na vojnu.
-
Na jihu Čech je označeno několik trojmezí, kde se setkávají hranice tří území, a také jedno čtyřmezí
V jižních Čechách najdeme místa, kde se stýkají hranice hned tří území a která proto byla v minulosti označena kamennými sloupky. Nejznámější je Trojmezí na Šumavě.
-
Nehodu dvou vlaků v roce 1895 u Tábora zavinil nejspíš strojvedoucí, který se snažil dohnat zpoždění
Ve 4:43 hodin 3. července 1895 vyrazil vlak jedoucí z Vídně se zpožděním asi 45 minut ze železniční stanice Tábor do Prahy. Ve stanici čekal na odjezd také vlak na Písek.
-
Závišův kříž po 40 letech odhalil své nitro. Ukrývá i druhou relikvii z původního dřevěného jádra
Závišův kříž, který je uložený v klášteře ve Vyšším Brodě, patří mezi nejvýznamnější evropské relikviáře. Co je ukryto uvnitř? Traduje se, že i dřevo z Kristova kříže.
-
Na březích Blanice u Mladé Vožice leží i vesnice Blanice. Žije tu asi 60 lidí, dominantou je kostel
Název Blanice nesou v České republice dvě řeky, dvě obce, jedna je součástí Bavorova a druhá Mladé Vožice, dvě přírodní památky v jižních Čechách a jedna kolej v Praze.
