Zdeněk Zajíček
Natáčí publicistické příspěvky a připravuje magazín Vltavín.
Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Nový Etink splynul s mnohem starší Včelnicí a vzniklo městečko, které se dnes jmenuje Nová Včelnice
Téměř do poloviny 20. století užívala města a vesnice ke svým českým názvům i německé ekvivalenty. Některé jsou velmi podobné, nebo stejné, u některých bychom však váhali.
-
Veškeré informace o vesmíru máme ze světla, říká astronom Miloš Tichý
Ve Vltavínu se vypravíme za jihočeskými planetkami, přesněji řečeno, za planetkami objevenými díky jihočeským astronomům.
-
Díky přímluvě Bernarda Bolzana má Těchobuz školu. Jeho jméno také nese studánka spjatá s pověstí
Obec Těchobuz, kterou najdete přibližně na půl cesty mezi Mladou Vožicí na Táborsku a Pacovem na Pelhřimovsku, se může pochlubit hned dvěma naučnými stezkami.
-
Jihočeská vlastivěda přibližovala kraj z pohledu různých oborů. Knihy ale vycházely jen osm let
V sedmdesátých letech 20. století vznikl smělý ediční projekt, který počítal s vydáváním publikací pod zastřešujícím názvem Jihočeská vlastivěda. Knihy měli psát odborníci.
-
Jeden farář na Prachaticku prodával pivo, další porušovali celibát, tvrdí zápis z kněžského sněmu
Poměry na jednotlivých farách v minulosti nám dobře ilustrují takzvané kněžské konvokace. Jednalo se o sněmy kněží, které čas od času svolávali děkani.
-
Křídla dělnické revoluce pozvedají svou hvězdu. Dobově ideologický památník zůstal v Budějovicích
Velká francouzská revoluce a boj za zlepšení sociálního postavení dělníků. Akty dělnické diktatury ovlivnily Karla Marxe a později zanechaly stopy i v Českých Budějovicích.
-
Bechyňskou Duhu stavělo 400 dělníků dva roky. Po unikátním mostě jezdí vlaky i automobily
Nejstarší elektrifikovaná dráha na našem území vede z Tábora do Bechyně a může se pochlubit dvěma železničními mosty přes řeku Lužnici. Ten bechyňský je ojedinělý.
-
Když se ve třinácté komnatě třeboňského zámku zjevila Bílá paní, věstilo to prý nepříjemnou událost
Ve vybraných rozhlasových archivních záznamech se vypravíme do zimní historie třeboňského zámku a připomeneme jeho třináctou komnatu.
-
V Plešovicích objevíte minivesničku vzdávající hold selskému baroku. Vyrostla u zahradního jezírka
Jiří Bauer z Plešovic se vsadil, že si postaví vlastní vesnici a bude v ní sám starostou. A sázku vyhrál. Na své zahradě vybudoval miniaturní svět v duchu selského baroka.
-
Písař, který se zamiloval do sestry kněze z Dobrše, se výhrůžek nezalekl. Příběh ale šťastně nekončí
V malebné pošumavské obci Dobrš v okrese Strakonice působil od počátku 18. století slavný kněz Ondřej de Wald. Byl to muž literárně činný, moudrý a učený, proslulý kazatel.
