Masné krámy nejsou specialitou jenom Českých Budějovic, našli byste je i v Trhových Svinech, Lišově, Třeboni, Týně nebo Vodňanech

Je pravděpodobné, že většina Jihočechů, potažmo návštěvníků jižních Čech a Českých Budějovic, má slovní spojení „Masné krámy“ jednoznačně spojeno jenom s restaurací. Historicky je to ale vlastně nomen omen, doopravdy masné krámy. Více o vzniku tohoto fenoménu prozradil v rozhovoru Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.

Skutečně byly Masné krámy původně jen obchody s masem?

Ano, ta naše známá pivnice, restaurace v Budějovicích, je Masné krámy s velkým m, ale původně to byly masné krámy s malým m, opravdu krámky, drobné obchůdky, kde se prodávalo maso, jeden čas i pekařské výrobky.

A podobné masné krámy s malým m byly v podstatě v každém městě nebo městečku. V Trhových Svinech, Lišově, Třeboni, Týně nad Vltavou, Vodňanech, a dalších menších městech. Zdaleka ne všude se zachovaly, ale tam, kde ano, tam to stojí za to, protože je to velice pěkná památka.

Krom těch budějovických můžu jmenovat třeba renesanční masné krámy v Plzni, to je možná ještě lépe zachovaná stavba než V Budějovicích. Tam sídlí umělecká galerie. Opravdu pěkné masné krámy jsou v Moravských Budějovicích, kde sídlí muzeum zaniklých nebo zapomenutých řemesel, a také v Horažďovicích, kde má dokonce jeden z krámů skleněnou výlohu a dá se tam nahlédnout na výstavní instalaci, která ukazuje, jak to vypadalo, když tam fungoval opravdu řezník a prodával maso.

Masné krámy v Českých Budějovicích působí trochu jako zmenšenina trojlodního kostela. Byly takto postavené schválně, jeden krámek vedle druhého, takové tržiště?

Je to přesně tak. Byla to taková tržnice a podobnost s kostelem není náhodná. Je tam jedna střední loď a po stranách takové menší lodě, jak bychom tomu řekli v kostele. Postranní část je rozdělená na malé kóje, ve kterých se dneska v té pivnici dobře sedí, ale původně to byly krámky, kde se prodávalo to maso. A bylo jich tam 22.

Už od středověku víme, že majitelem každého krámu byl nějaký konkrétní řezník, zatímco celá ta budova patřila cechu řeznickému. Když nebylo dost řezníků, tak se v některých krámcích prodávaly i pekařské výrobky. A zatímco tou prostřední částí procházeli zákazníci, v bočních krámcích byli obchodníci, kteří doufali v dobrý prodej.

Zmínil jste, že masné krámy provozoval cech řeznický. To znamená, že byl vlastníkem budovy a pronajímal krámky jednotlivým řezníkům?

To bylo trochu složitější. Ano, celá budova patřila řeznickému cechu, ale byla zčásti hrazena městem, takže i město mělo co mluvit do podoby a údržby. Jednotlivé krámy byly majetkem konkrétních řezníků, dokonce se prodávaly třeba zároveň s jejich domy. Pokud řezník prodával svůj dům ve městě, součástí byl masný krám.

V roce 1830 byly budějovické krámy už tak zašlé, že byly spíš pro ostudu. Krajský úřad proto tehdy pověřil magistrát, aby s tím něco udělal. A magistrát nařídil cechu řezníků masné krámy opravit a štít přestavět. Z výběrovéhé řízení vyšel vítězně stavitel Josef Bednařík, který navrhl nějaké řešení, ale do toho mu takříkajíc hodil vidle krajský inženýr Krátký, který udělal svůj návrh, a to je to slavné průčelí, které dneska známe.

Do jaké doby můžeme datovat vznik masných krámů, nejenom v Českých Budějovicích, ale i v ostatních městech?

V menších městech se jednalo zhruba o dobu baroka, 17. a 18. století, kdy se krámy stavěly na náklady místních cechů nebo obcí. Víme, že v Budějovicích masné krámy existovaly už ve 14. století a původně byly přímo na náměstí. Obrovské náměstí tak bylo zčásti zastavěno právě těmi malými krámky.

A stalo se, že v roce 1364 byl ve městě císař a král Karel IV. Byl tu v létě, a tak si nemohl nevšimnout zápachu, který vycházel z masných krámů na náměstí. Zachoval se dopis, v němž Karel IV. nařizuje, aby Budějovičtí masné krámy odklidili někam do postranní ulice. Krátce nato byly masné krámy přesunuty na roh Krajinské a Hroznové. Jejich dnešní podoba ale pochází až z roku 1554, a průčelí je ještě mladší, z roku 1830.

V Třeboni vede od věhlasného hotelu Bílý koníček malá průběžná ulička, která nese název Masné krámy. A skutečně jsou na západní straně dodnes zachované malé obchůdky. To byly doopravdy masné krámy?

Ano. Ta uzavřená budova, jakou máme v Budějovicích, je spíš výjimka. Častěji to bylo řešeno takto, že byla ulička se souvislou řadou krámků. Kromě Třeboně můžu upozornit třeba na Český Brod, kde přímo z náměstí procházíte takovou brankou a ocitnete se v úzké uličce, kde jsou po stranách také malé krámky.

Zmínili jsme začátek. Existovala nějaká doba největšího rozkvětu masných krámů?

Takto bych to asi netvrdil, protože maso, pivo a další základní potraviny se vždycky prodávaly dobře a řezníci patřili k nejlépe situovaným měšťanům nejenom v Budějovicích. O nějaké době největšího rozkvětu asi mluvit nemůžeme.

Přesto dnes už Masné krámy jako masné krámy nefungují.

Ono to souviselo s novým zákonodárstvím ve druhé polovině 19. století, kdy zanikla cechovní organizace a byla nahrazena živnostenskými společenstvy. A Budějovice se rozrůstaly do šířky, takže řezníci dali přednost tomu mít krám raději prostě u sebe v domě.

Masné krámy potom koncem 19. století začaly chátrat. Nikdy se o ně nestaral, nikdo o ně neměl zájem a po roce 1900 byly dokonce odsouzeny k demolici. Na jejich místě měl vzniknout dům podobně vysoký jako protější budova banky. Nakonec ani na to naštěstí nebyly peníze. Znovu se měly masné krámy bourat počátkem 50. let 20. století, ale tehdy někoho napadlo, že by z toho byla dobrá restaurace, a tak byla tahle památka a jedinečná zvláštnost zachráněná.