Kanál, který měl propojit Vltavu a Dunaj, byl snem už od středověku. Z projektu ale nakonec sešlo
O propojení Vltavy s Dunajem se diskutovalo už od středověku. V závěru 19. století se objevil velkolepý projekt, který počítal s propojením obou řek mezi Českými Budějovicemi a Vídní.
Kanál měl být dlouhý 205 kilometrů, široký 30 metrů a hluboký přes 2 metry. Zároveň se chystala úprava koryta Vltavy až k Labi u Mělníka, čímž by došlo k vytvoření dunajsko-vltavsko-labského průplavu, spojujícího Severní a Černé moře napříč Evropou.
O záměru se směle debatovalo na státních, zemských a místních úrovních a kdekdo se k němu vyjadřoval. Na přelomu let 1889 a 1890 schválili představitelé Českých Budějovic a Hluboké nad Vltavou petice požadující co nejrychlejší realizaci záměru.
O pár let později byla města vyzvána, aby na akci přispěla finančně a aby delegovala své zástupce do nově ustaveného podpůrného komitétu. Zatímco v Týně nad Vltavou schválili dar 25 zlatých a za delegáta určili starostu města, v Hluboké nad Vltavou výzvy ignorovali.
Diskuze a přípravy pokračovaly, někteří hovořili o tom, že díky kanálu se Čechy stanou střediskem světového obchodu a že se v zemi rozvine netušený blahobyt. I když to s výstavbou ještě počátkem 20. století vypadalo vcelku nadějně, nakonec z projektu sešlo a zůstal nerealizován.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
