Martin Schuster

Kardinálové Zdeňka Merty se zpívající Petrou Černockou měli u Náklaďáku jednu jistotu. Melodii tzv. „na první dobrou“. Pak už bylo potřeba jen dát dohromady o čem to bude.

Dvojici Pavel Bobek – Kenny Rogers nezmiňujeme v Písničkách z cizí kapsy poprvé. A ani naposled. 

Pomalu plynoucí, poklidné a překvapivě elektronickými zvuky přizdobené album, jehož jednotícím motivem je smutek a jemná nostalgie.

Krásně vyklenutá balada s countryově táhlou melodií, to byla neodolatelná lahůdka, kterou si v ostravském rozhlasovém studiu sezobl Pavel Novák. 

Petr Spálený se svým Hráčem neomylně vstoupil do zvukové paměti širokého posluchačstva a zůstal tam s touto skladbou dodnes.

Když v roce 1982 vyhrál Miroslav Žbirka Zlatého slavíka a porazil po čtrnácti letech neprůstřelného kralování Karla Gotta, byla to pro hudební scénu událost číslo jedna.

Zpěvák, stepař, tanečník, kterému sedí revuální žánr a umí se na něj připravit nejen vokálně a pohybově, ale taky se příslušně obléci.

„Dominiku, niku, niku, ty jsi sám jak poustevník“ zpívá v hravém textu Jiřiny Fikejzové a z nahrávky ze čtyřiašedesátého roku Judita Čeřovská. 

Petr Kalandra, kytarista a harmonikář s dylanovskou duší, vtiskl svůj osobitý styl skupinám Marsyas a ASPM.

Originál téhle písničky samozřejmě nemá rodný list vystavený u nás. Původně ji nazpíval v jednasedmdesátém pěkným robustním hlasem britský zpěvák Tony Christie.