Martin Schuster

Orchestr Gustava Broma je u nás stále značkou nejvyšší muzikantské kvality, zvlášť jde-li o swing a jazz. Jeho zakladatel a šéf ho v 60. letech vytáhl mezi špičku světovou.

Za Pavlem Lohonkou, kterému nikdo už desítky let neřekne jinak než Žalman, jsou stovky písniček, jimiž na české hudební mapě pomáhal zviditelnit jihočeskou folkovou stopu.

Malý orchestr se swingující kytarou a housličkami a letité songy Mikiho Ryvoly – to je základní rámec alba Tunel jménem čas, které oprášilo několik písní trampské hudby.

Nahrávka skladby Desperát je poměrně dokonalým otiskem písničky Highwayman. Oproti logickým předpokladům v ní neběží jen o popis otřepaného příběhu z Divokého Západu.

Diskografie Jitky Zelenkové není tak objemná, jak by mohla být, kdyby coby back-vokalistka nekryla záda Karlu Gottovi a více se věnovala sólové kariéře.

Dva inženýři hudební dokonalosti. I tak bychom mohli nadepsat příběh americké skupiny Steely Dan, jejíž tvorba se vždy špatně škatulkovala do žánrových přihrádek.

Českokrumlovský rodák Petr Muk je jedním z nemnoha hudebníků, kteří to z jižních Čech dotáhli až k celorepublikovému uznání. Jako zpěvák byl skutečně masově populární.

Pavel Novák uměl bigbít i balady, skladby dynamické i ty, které je třeba procítit v táhlých melodiích. Písnička Jen já vím vznikla v dekádě, jež se mu povedla asi nejvíc.

Strhující, emotivní, vždycky zpívající nadoraz. To jsou jen některé postřehy k dneska už čelní vokální představitelce blues-rocku, americké zpěvačce Beth Hart.

Petr Rezek, ač jej známe z žánrově jinak ukotvených písniček, nikdy neskrýval svou náklonnost k rockové hudbě a dokonce i k její ostřejší podobě zvané heavy metal.