Martin Schuster

Nelze říct, že skladba Dvě stě cest, jak sbohem dávat patří mezi Bobkovy úplně nejhranější, ale provedena je precizně, ve spolehlivé míře profesionálních kvalit.

Starším albem …se nezblázni (vydaném v roce 1988) připomene jednu z mnoha muzikantských poloh skladatele, klávesisty a civilního zpěváka Petra Skoumala.

Krásně vyklenutá balada s countryově táhlou melodií, to byla neodolatelná lahůdka, kterou si v ostravském rozhlasovém studiu s chutí užil Pavel Novák.

Ladislav Vodička vždycky platil za vokální originál, u kterého při sestupech do basových poloh málokomu vadily jeho logopedické vady. Výraz byl prostě natolik silný.

V diskografii kanadského písničkáře Neila Younga nechybí vedle klasických rockových či folk-rockových ani pár vyloženě countryových alb. Jedno připomene Kulatá muzika.

Zpěvák a tanečník, kterému sedí revuální žánr a umí se na něj připravit nejen vokálně a pohybově, ale také oblečením. To se o Jiřím Kornovi vědělo už od začátku 70. let.

„Dominiku, niku, niku, ty jsi sám jak poustevník,“ zpívá z nahrávky z roku 1964 Judita Čeřovská. Za původem téhle písničky musíme v čase o pár let hlouběji a do Belgie. 

Nasadíme do přehrávače desku s příjemně vyzývavým názvem Pojďme se napít. Roku 2013 ji vydal jeden z nejlepších zpěváků tuzemské plus mínus countryové scény Robert Křesťan.

Originál písně Kvítek mandragory nemá české autorské razítko. Původně ji nazpíval, rok před Helenou Vondráčkovou, pěkným chlapským hlasem britský zpěvák Tony Christie.

Yvonne Přenosilovou můžeme vnímat jako jednu z prvních ženských hvězd československého rocku. Na scénu vstoupila s projevem vzdáleným vokální úhlednosti konkurentek.