Michal Kolář

V Českém rozhlase (v Československém) pracuji od roku 1983. V rozhlasové technice jsem už toho zažil poměrně hodně. Natáčení na magnetofonové pásy, stříhání záznamu nůžkami a následné lepení speciální páskou, mixování zvuků z několika magnetofonů až po současné natáčení, stříhání a montáž v jednom počítači.

Na rozhlase mne baví všechno, ale nejraději „točím“ literární pořady. Když se totiž dá dohromady hezká povídka nebo text knihy, dobří herci a hudba – v lepším případě i zvukové efekty – podpoří se atmosféra, vznikne báječná věc. Člověk poslouchá a pořád si ještě může představovat, kde se odehrává děj, jak kdo vypadá a podobně. To je to pravé „rozhlasové kouzlo“.

Díky rozhlasu mám i větší šanci slyšet myšlenky moudrých lidí. Ve volném čase rád čtu, poslouchám vážnou hudbu, vyrábím dřevěný nábytek, trochu se věnuji numismatice, rád vařím, chovám včely, jezdím s rodinou na cyklistické výlety, ale i rád chodím pěšky. Taky mne baví český jazyk.