Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, podílím se na pořadu Přímá řeč a připravuji publicistické příspěvky. Slyšet mě ale můžete i v živém vysílání.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Je spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládá hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
Silné zemětřesení zasáhlo jižní Čechy v roce 1590. Chvěly se domy, praskalo sklo a zvony zněly
Jižní Čechy jsou v mnoha ohledech klidný kraj, a tak i otřesy země jsou tu vzácné. Výjimečnou událostí tak bylo zemětřesení v březnu 2024 u Mirotic na Písecku.
-
Dobrá Voda v Novohradských horách, slavné poutní místo, kam se za minulého režimu nesmělo
K rozvoji Dobré Vody na Novohradsku došlo počátkem 18. století, kdy zde vytryskl pramen léčivé vody a následně byl postaven poutní kostel Panny Marie Těšitelky.
-
V krčmě U Kokota se scházeli lapkové, Kokotem se nazývala i předsunutá věž hradu Choustník
Podstatné jméno kokot znamenalo u našich prapředků kohouta, ale i to, čím se mnozí nelichotivě častují ještě dnes. Přesto se s názvem můžeme setkat i v místním pojmenování.
-
Za pozdní příchod na robotu, pasení na panském nebo odmlouvání dostávali poddaní „pětadvacet“
Uprostřed obce Komařice na Českobudějovicku stojí renesanční zámek. Jako své sídlo si jej v polovině 16. století vystavěl rod Kořenských z Terešova, předtím tu bývala tvrz.
-
Kdy je čas na stěhování do domova seniorů? Napoví i stupeň příspěvku na péči, který přizná stát
Uvažujete o tom, že byste se přestěhovali do domova seniorů? Jak v takovém případě postupovat a co udělat nejdříve? A jak s tím vším souvisí takzvaný příspěvek na péči?
-
Každý opuštěný hrad se rychle stal cílem nájezdů lidí z okolí. Brali trámy, cihly i kamení
Když panstvo nadobro opustilo některý už nepotřebný hrad, jako by lidem z okolí řeklo: Berte. A lidé neváhali. Brali trámy, vždyť jinak by shnily, odváželi cihly a kamení.
-
Panenka Marie Podsrpenská, kterou vzýval farář Otík v trilogii Slunce, seno…, stojí ve Strakonicích
Ve známé trilogii Slunce, seno… se objevuje řada skutečných míst a reálií. Znalci si jistě vybaví slovo síbrťák a vzývání faráře Otíka: Panenko Marie Podsrpenská, vidíš to?
-
Lovit ryby z řeky Malše u vesnice Plav na Českobudějovicku mohl po staletí pouze jediný selský rod
Obec Plav, nazývaná původně Plavo, je starobylá vesnice ležící asi osm kilometrů jihovýchodně od Českých Budějovic v sousedství Doudleb. Pravěké osídlení dokazují mohyly.
-
Kovář si vymyslel vlastní rozhlednu i s kovářským muzeem. A pojmenoval ji... Samozřejmě Kovářka
Ve Vltavínu se vydáme za železem, a to hezky s nadhledem. Připomeneme nejstarší meč z doby Keltů a vypravíme se do muzea kovářského řemesla v Moravči u Mladé Vožice.
-
Rodák z Vitějovic zvaný Kudlička prý už v 18. století létal na vlastnoručně zhotoveném kluzáku
„Zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla a pustil se do povětří.“ Takové svědectví podal pamětník o Vítu Fučíkovi.