Co dělám v rozhlase:
V Českém rozhlase České Budějovice v současné době pracuji jako redaktor publicistiky. Mám na starosti magazín Vltavín, rubriku Jihočeská vlastivěda, podílím se na pořadu O čem se mluví a připravuji publicistické příspěvky.
Před rozhlasem:
Rádioví posluchači z jihu Čech znají můj hlas z dnes už neexistujícího Eldorádia, z něhož jsem odešel v roce 2006, abych se na osm let stal novinářem v Deníku. Tam jsem podrobně poznal především Českokrumlovsko a Pošumaví. Věnoval jsem se tématům otáčivého hlediště, protipovodňových opatření, komunální politiky, ale i historických událostí tohoto regionu.
V různých rádiích jsem už pracoval dohromady jedenáct let a novinařina mi pak vstoupila do života jako zajímavá změna, ale i zásadní životní zkušenost. Jenomže voda není krev a papír není éter. Časem mě to začalo táhnout zpět do vysílacího a nahrávacího studia, a tak jsem se přihlásil na konkurz do českobudějovického Českého rozhlasu.
Co mě baví:
Jsem vyznavačem poctivé folkové a country hudby, melodického rocku, fotografování a počítačové grafiky. Jsem spoluautorem hudebního projektu Bohemiano, pro který skládám hudbu a částečně texty.
Všechny články
-
V Dunajicích je nouze, zabili tam Francouze. Text zlidovělé písničky popisuje skutečnou událost
Nešťastná událost se odehrála v průběhu napoleonských válek na Jindřichohradecku. V lednu 1806 se do Dunajovic doslova doplazil zubožený francouzský voják.
-
Pikador, jak Jihočeši říkají párku v rohlíku, vymyslel budějovický řezník. Teď mu konkuruje hot dog
Párek v rohlíku zná asi každý, jen někdo ale ví, že na jihu Čech, zvláště v Českých Budějovicích, mu místní neřeknou jinak než pikador. Právě tady roku 1972 pikador vznikl.
-
V podzemí pod křídlem zámku v Českém Krumlově se skrývá původní hradní hláska, příkop i ulice
Pokud bychom měli stroj času a dostali se do středověkého Českého Krumlova, asi bychom město vůbec nepoznali. Na místě dnešního zámku by stál mohutný gotický hrad.
-
Masné krámy nejsou specialitou jenom Českých Budějovic, našli byste je i v jiných městech
V pořadu zapátráme v historii fenoménu jménem masné krámy s malým, ale i velkým „m“ na začátku. Dozvíte se, co je to a kde je Psí koryto a poslechnete si vyprávění holiče.
-
Z chýnovského pivovaru zbyl jen mohutný sloup, který podpíral klenbu ve varně. Uvidíte ho v parčíku
Pivovary se dříve nacházely prakticky ve všech městech i menších obcích při šlechtických sídlech. Zajímavou historií se v tomto směru může pochlubit Chýnov na Táborsku.
-
Misionář pověřený rekatolizací podezřelých osob neváhal prohledat dům a ženu dohnal k slzám
V malé obci Předčice v těsném sousedství Týna nad Vltavou na Českobudějovicku žila v 17. století v době rekatolizace nábožensky pevná žena jménem Zuzana Pavlovková.
-
Součástí vojenských střelnic býval půlmon – mohutný násep, který pohlcoval vystřelené kule
Asi málokdo ví, co znamená slovo půlmon. Česky je to lapač kulí. Což stále zní trochu záhadně. Prozradíme, že šlo o součást vojenské střelnice – mohutný násep za terči.
-
Ve Křtěticích na Strakonicku rozdávali nadílku tři Mikulášové. I jejich oblečení bylo netypické
Součástí mikulášského průvodu bývají tradičně Mikuláš, čert a anděl. V Křtěticích na Strakonicku byste však ještě v druhé polovině 19. století hledali anděla marně.
-
Kanál, který měl propojit Vltavu a Dunaj, byl snem už od středověku. Z projektu ale nakonec sešlo
O propojení Vltavy s Dunajem se diskutovalo už od středověku. V závěru 19. století se objevil projekt, který počítal s propojením obou řek mezi Budějovicemi a Vídní.
-
Málokdo ví, že v Písku má svůj pomník ekonom a prvorepublikový ministr financí Alois Rašín
Ve Vltavínu už podruhé připomeneme historii jihočeských hranic. Zaměříme se na podzim roku 1918 a jaro 1919, tedy na dobu našeho oddělení od Rakouska.