Z drobného úředníčka až na pozici osobního rádce Petra Voka se vyšplhal Martin Grejnar
Jižně od Netolic můžeme při hlavní silnici narazit na renesanční statek Grejnarov, který svým jménem a dobou vzniku upomíná na významný netolický rod. Grejnarové byli bohatí sladovníci, kteří se v 16. století zařadili mezi místní městskou elitu a pravidelně zasedali v netolických městských radách.
Karierního vrcholu pak dosáhl Martin Grejnar, který působil na přelomu 16. a 17. století ve službách mocného rodu Rožmberků. Z drobného úředníčka se vyšplhal až na pozici osobního rádce Petra Voka a za své aktivity si vysloužil i povýšení do šlechtického stavu.
Martin Grejnar sice obdržel predikát „z Veveří a Mysletína“, nakonec se však usadil ve Lhenicích, kde získal do vlastnictví nevelké panství. V tomto městečku si pak nechal za kostelem svatého Jakuba Většího zbudovat reprezentativní renesanční sídlo, které dodnes představuje jednu z tamních architektonických dominant.
Martin Grejnar se jako nekatolík přidal během stavovského povstání na stranu protihabsburského odboje, což se mu stalo osudným. Ve vyhroceném roce 1618 musel své lhenické sídlo spěšně opustit, načež za nejasných okolností zemřel ještě na konci téhož roku v Prachaticích.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Tomáš Hunčovský.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
