Lidé z Větrov koupili na zemské výstavě v roce 1891 zvon do kaple, která ale v obci ještě vůbec nebyla

V pavilonu „Různé výrobky kovové“ mělo svou expozici pražské zvonařství Josefa Diepolda. Právě u něj zakoupili občané z Větrov dne 21. července 1891 zvon za 170 zlatých do kaple, která v jejich obci zatím ještě nestála.

Na nákup zvonu přispěli všichni obyvatelé kromě Jana Smrže. Plášť zvonu je zdobený a po obvodu věnce (spodní okraj zvonu) se vine nápis: LÉTA PÁNĚ 1891 V ROKU JUBILEJNÍ VÝSTAVY LIL MNE DIEPOLD ZVONAŘ V PRAZE.

Kapli, která stojí ve východní části Větrov, od roku 1971 příměstské části města Tábor, začali místní stavět 20. září 1891. Finančně či vlastní prací se na jejím zřízení podíleli všichni obyvatelé, ale i majitel želečského panství hrabě Jan Nepomuk Harrach.

Kaple získala zasvěcení sv. Trojice po stejnojmenném důlním cechu, který těžil stříbro v sousedních Horkách. Stála na samém okraji horeckého důlního revíru.

Za první světové války zvon rekvizici pro válečné účely unikl, ale takové štěstí již neměl 23. března 1942, kdy byl snesen a odvezen do Prahy. Ve sběrně starých kovů byl údajně ukryt, díky čemuž se po válce vrátil zpět na své místo v kapli sv. Trojice na Větrovech.

Až do roku 2009 kapličku obsluhoval zvoník, který každý den odbíjel poledne a šestou večer. Od této doby se zvoní automaticky. Díky tomu se již nemusí nikdo bát, že se mu přetrhne při zvonění lano, protože v takovém případě by dotyčného čekala do roka smrt, jak dokládá příklad zvoníka Přívozníka.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravila historička Lenka Vandrovcová.