Andrea Poláková

V prvních květnových dnech roku 1945 už bylo jasné, že se druhá světová válka blíží ke konci. Ovšem našly se ještě nacistické jednotky, které do poslední chvíle zabíjely.

Slávka Bulánová se kdysi díky svému nevídanému talentu stala obdivovanou zpěvačkou. Její život ale vyhasl v necelých 31 letech. Dnes se o rodačce z Větřní ani moc nemluví.

Už dvacet let píše kroniku ve Větřní Marie Kalistová. Do města na Českokrumlovsku přišla jako učitelka, v roce 1998 se stala zdejší knihovnicí a o rok později kronikářkou.

Unikátní nahrávka se dochovala z 9. května 1945. Jde o záznam z přenosového vozu projíždějícího Prahou společně s tanky. Obdobná situace byla v Českých Budějovicích.

V květnu 1945 se povstalci v Českých Budějovicích dostali k vysílacímu pracovišti, které sem převezli Němci. Provizorní studio se pak stalo základem Českého rozhlasu

K interpretaci svých děl si ho zvou světoví skladatelé, k výuce talentů i akademie z druhého konce zeměkoule. S klavírem ale Miroslav Sekera začínal doma v Čechách.

Rozhlasové vysílání se začalo z Českých Budějovic šířit 5. května 1945, když se chýlila ke konci druhá světová válka. Atmosféru přibližuje dochovaný záznam v archivu.

Ocenění za popularizaci vědy převzal před nedávnem Václav Krištůfek z Biologického centra Akademie věd České republiky. Na českobudějovickém pracovišti působí už 40 let.

První dny vysílání budějovického rozhlasu se kryjí s koncem druhé světové války. Psal se 5. květen 1945 a situace zrála k povstání, rozbuškou se stal boj o rozhlas v Praze.

Postava českého četníka v našich moderních dějinách je podle historika vcelku nešťastná. Za druhé světové války totiž četníci museli ze své funkce spolupracovat s okupanty.