Školu chtěl jenom nějak přežít, přitom se punker Jaroslav Koreš sám stal učitelem a pak i ředitelem
Už na základní škole věděl, že chce být učitelem. Zvolil studium fyziky a výpočetní techniky a svůj sen naplnil. Učil na gymnáziích v Českých Budějovicích, obliba u studentů mu vynesla i nominaci v soutěži Zlatý Ámos. Říká o sobě, že bude vždycky punker, a také je to na něm znát. V současnosti je Jaroslav Koreš ředitelem střední průmyslové školy strojní a elektrotechnické v krajském městě.
Jaroslav Koreš vyrůstal v Přešťovicích u Strakonic a sám o sobě říká, že jako student byl líný. „Vlastně jsem tu školu chtěl jenom nějak přežít. Snažil jsem se s minimem vydané energie dosáhnout co největšího výkonu,“ líčí.
Přesto už na základní škole myslel na to, že by se rád stal učitelem. „Nevím proč. Mám pocit, že kvůli tomu, že jsem chtěl předbíhat na obědě. To mi u učitelů vždycky přišlo super,“ usmívá se.
Od podání přihlášky na střední pedagogickou školu ho ale odradila učitelka výtvarné výchovy s tím, že by nejspíš nezvládl talentové zkoušky. Tak nejprve studoval informatiku na průmyslové škole v Písku. „Když jsem ji dokončil, tak jsem podal přihlášku na pedagogickou fakultu. A protože jsem se zase snažil jít tou cestou nejmenšího odporu, tak jsem si vybral fyziku a počítače,“ vzpomíná Jaroslav Koreš.
Čtěte také
Jeho image punkera je pro učitele nestandardní, ale to podle něj nikdy nebylo překážkou. „Nevzpomínám si, že bych s tím měl někdy problém. Když jsem chodil ve škole bos, tak se pár kolegů zlobilo. Dostal jsem i kopr chodbě, co si to dovoluju, že shazuji práci učitele, ale to se také nějak utřepalo,“ prozrazuje.
„Já si myslím, že když je vidět, že člověk tu práci dělá pořádně, tak takové věci jako vzhled nejsou důležité. Mám pocit, že doba se změnila. Hodně lidí, asi ne úplně všichni, ale hodně lidí nesoudí člověka podle toho, jak vypadá, ale podle toho, co dělá. Alespoň já mám tuhle zkušenost,“ komentuje.
Poté, co učil na několika gymnáziích, se Jaroslav Koreš rozhodl kandidovat na funkci ředitele střední průmyslové školy v Českých Budějovicích. A uspěl. „Motivací bylo, abych mohl chodit do Českého rozhlasu a dělat rozhovory,“ směje se. „Mám rád v životě výzvy, jsem prostě takový člověk, který chce něco zkusit, a tohle mi přišlo zajímavé. Tak jsem to zkusil a nakonec i vyhrál, což mě docela dost překvapilo,“ říká.
Celý rozhovor s učitelem a ředitelem školy Jaroslavem Korešem si poslechněte v cyklu Jihočeši.
Související
-
Vepřoknedlozelo a brňavka pomohly jihočeské učitelce Elišce Novákové zaujmout v soutěži Zlatý Ámos
Do finále soutěže Zlatý Ámos prošla Eliška Nováková, která na základní škole v Budějovicích učí zeměpis a přírodopis. Navíc získala cenu za využívání moderních technologií.
-
Za šest hodin se stal slavným, tak začal brát šachy vážně. Dnes se je snaží dostat i do škol
Už jako předškolák se s tátou učil táhnout po šachovnici. Zkušenosti ze hry, která rozvíjí myšlení, kreativitu a posiluje i kondici, Jiří Havlíček celý život doceňuje.
-
Aby učitel Jan Bartuška nemusel vyhodit kolegu, raději sám požádal o místo „na nejhorší štaci“
Jan Bartuška se narodil v roce 1948, krátce před komunistickým pučem, tedy do nelehké doby. Jeho rodiče byli soukromí zemědělci na Vltavotýnsku, on nejstarší ze šesti dětí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
