Naplnil krosnu knížkami a vyrazil na vlak. Tak Ivo Stehlík rozvážel své první dřevorubecké pohádky
Rodák z Vysočiny Ivo Stehlík se přestěhoval za svojí ženou na velký statek ve Volarech na Šumavě. Život v přírodě, práci v lese a dřevořezbářství postupně obohatil o psaní knížek a založil nakladatelství. Také stojí za tradicí soutěže Volarský sekáč a stal se průvodcem v divočině i na vodě v Národním parku Šumava.
Ivo Stehlík je vystudovaný báňský inženýr, ale jeho snem byla přírodověda. „Jenže na gymplu jsem to dost flákal, tak s mými studijními výsledky ani nemělo smysl se tam hlásit. Báňská byla v podstatě z nouze ctnost, abych nešel na dva roky na vojnu,“ přiznává.
Pak se seznámil se svou ženou, rozhodl se přestěhovat za ní na Šumavu a báňský obor opustil. Stal se dřevorubcem. „Práce v lese je úžasná v tom, že tam každý den za sebou vidíte výsledek,“ komentuje. Dřevo mu přirostlo k srdci velmi rychle a natolik, že začal i řezbařit a psát dřevorubecké pohádky.
Právě díky pohádkám nakonec založil i vlastní nakladatelství. „Když jsem pro své tehdy malé dcery psal pohádky asi dva roky, vyvstala otázka, co s tím. Ten rukopis se líbil nejenom dcerám, ale líbil se i dalším dětem, takže byla šance, že by knížka mohla mít úspěch. Ale nikdo z renomovaných nakladatelů nečeká na nějakýho pučmidráta z Volar na Šumavě, navíc jsem měl dost jasnou představu, jak ta knížka má vypadat,“ vysvětluje.
Čtěte také
Rukopis tehdy na konci 90. let Ivo Stehlík přepsal na vypůjčeném počítači, sehnal peníze pro tiskárnu a vydal první knihy. „A pak je zase další problém, musíte je prodat. Tehdy jsem ještě neměl auto, takže jsem vždycky v pondělí naložil plnou krosnu knížek a vlakem a autobusem je rozvážel po republice,“ doplňuje s úsměvem. Postupně začal vydávat i knihy dalších autorů, jeho nakladatelství funguje dodnes.
Vedle toho je Ivo Stehlík mimo jiné průvodcem divočinou a na vodě v Národním parku Šumava. „To je nádherné, protože se můžu dostat do míst, kam se normálně nesmí, do první zóny národního parku nebo přírodní rezervace v chráněné krajinné oblasti. Ve skupince s těmi lidmi tam zažíváme úžasné věci, vidíme krásná zvířata, je to taková práce snů. Dělám, co mě ohromně baví, a ještě mi za to někdo platí,“ říká.
Celý rozhovor s dřevorubcem a řezbářem, autorem, nakladatelem i průvodcem Ivo Stehlíkem si poslechněte v cyklu Jihočeši.
Související
-
Za šest hodin se stal slavným, tak začal brát šachy vážně. Dnes se je snaží dostat i do škol
Už jako předškolák se s tátou učil táhnout po šachovnici. Zkušenosti ze hry, která rozvíjí myšlení, kreativitu a posiluje i kondici, Jiří Havlíček celý život doceňuje.
-
Tisíce masožravých rostlin pěstuje ve skleníku Markéta Aubrechtová. Jela za nimi i do dalekých hor
Na začátku byla nemoc se striktní dietou a dárek od dědečka, který místo čokolády přinesl masožravou rostlinu. Postupně Markéta Aubrechtová masožravkám úplně propadla.
-
Změnit text v knihu, která se bude dobře číst. To je úkolem „knižního úpravce“ Milana Krištůfka
Řemeslo Milana Krištůfka z Českých Budějovic voní a šustí. A to paradoxně přesto, že hlavním výrobním nástrojem je chladný počítač. Živí se totiž jako knižní grafik.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
