Petr Bohuslav, dlouholetý člen známé kapely Asonance, má své zamilované místo v Křemži

9. listopad 2024

Největší audioportál na českém internetu

Kapela Asonance | Foto: Anna Vavríková, MAFRA / Profimedia

Petr Bohuslav v cyklu Jihočeši

„Prožil jsem v Budějovicích prvních třiadvacet let života, chodil jsem tu do základní školy, gymnázia i na vysokou. Vedl jsem tu oddíl, kterým prošlo mnoho lidí. Mám tu přátele – muzikanty, přátele, kterým je také okolo šedesátky, s nimiž jsem jezdil na vandry, kamarády z osad, které jsou rozesety okolo Černé řeky.“

„Trávím na jihu Čech často víkendy, silvestry. Letos mě navíc Jarda udělal patronem Večerů S v Divadle U Kapličky. Mám tady také rodinu, sestru, bratry. A příbuzné mám taky v Protivíně, Písku, nad Krumlovem, ve Chvalšinách.“

„A moc rád jezdím do Křemže, to je takový neživý důvod, proč jsem Jihočech. Když dojedete do Křemže na hřbitov, tak tam mají dvě lavičky zády obrácené ke kostelíčku. Do něj se odpoledne opírá sluníčko. A odtud se díváte na krásnou, dlouhou, masivní stráň ke Kleti, která je zbarvená všemi barvami. To nevymyslíte…“

To je jihočeské vyznání v Praze pracujícího Petra Bohuslava, Budějovičáka, potažmo Jihočecha rodem i srdcem.

Petr Bohuslav je muzikant, kytarista a mandolinista, zpěvák, dlouholetý člen známé a oceňované kapely Asonance specializující se především na irské a skotské balady, bývalý učitel matematiky, vysoce postavený manažer, interní konzultant a lektor, rozhlasový moderátor a také mimo jiné letošní patron Večerů S v českobudějovickém Divadle U Kapličky.

Petr Bohuslav vyprávěl U Tří lvů o své dosavadní životní cestě a hlavně muzikantské kariéře. Rozhovor si poslechněte v cyklu Jihočeši.

autor: Jiří Kasal

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.